Jar of hearts

38 2 1
                                    

                                    Hrát lásku, není tak těžké, ale hrát si na někoho jiného, jíž není lehkým úkolem. A on to moc dobře věděl, vždy to byl divoký chlapec, miloval zpěv, hudbu a hlavně motorky. Studoval Auto mechanika, ale před rodičem předstíral informatika. Jeho rodina ho měla za slušného, a taky se tak před nimi choval, ale může mu to takhle vydržet navždy?
                     Enrique
                    V mé rodině, jsem byl vždy ten co se musí podřídit. Neposlouchali mě, měli mě za toho hodného, podřizovacího chlapce. Nebavilo mě předstírat, ale co jiného mi zbývalo, když jsem nechtěl o vše přijít. Měl jsem naštěstí ještě jeden dům, o kterým nikdo nevěděl. V něm bylo schované vše co miluji. A jediný kdo o tom věděl, byli kluci ze školy a Jay kamarád co vlastnil hudební bar. Kde jsem mohl vystupovat. Ale to se nejspíš mělo za chvíli změnit. 
                  Dnes jsem jít do klubu nemohl, rodiče měli nějakou večeři, na které jsem musel být taky. Tak moc se mi na ní nechtělo, ale musel jsem. A tak jsem se oblékl jako slušný chlapeček, do padnoucího saka, a mohli jsme vyrazit do té předražené restaurace. Aby jste se nedivili mí rodiče vlastní prosperující firmu, takže jsme za vodou. Vědí že jsem gay, a nijak jim to nevadí, jelikož se zajímají jen když něco chtěj. 
                     Když jsme dorazili do restaurace, číšník nás zavedl k našemu stolu, kde už čekala nějaká další rodina. Matka, otec, přepudrovaná holka, a celkem znuděný kluk. Moc sexy kluk. ,,Ahoj Emily tak jsme tady.'' řekla matka a objala se se ženou. ,,No tak Enrique copak nepoznáváš Emily, Eduarda a jejich dceru Amelii a syna Jorgeho?'' optal se mě otec, a já záporně zakýval hlavou. ,,No s Jorgem ste si hráli u nás na zahradě jako malí.'' pronesla ona Emily. Ahh jasně už mi došlo kdo to je, byli jsme vážně celkem kamarádi, ale pak bez rozloučení odjeli. 
               Na jídlo který jsme si objednali jsme čekali jen malou chvilku. Já nenápadně pozoroval Jorgeho. Upřímně vyrostl z něj pěkný kluk. ,,Proč jsme vlastně tady?'' zeptal jsem se nechápavě. ,,No my jsme už starší a chceme si užívat, a tak jsme se rozhodli spojit firmy, svazkem našich dětí. No a ještě něž jsme zjistili tvou orientaci'' podivně se na mně zatvářili ti tři až na Jorgeho ,,tak jste se měli s Amelií vzít, ale jelikož to dopadlo jak to dopadlo, vezmete se zJorgem'' dořekla moje máma a já vyplivl pití. Co to řekla? Ne ne ne to je snad zlí sen. 
                   Naštvaně jsem se zvedl a naštvaně odešel. Vzal jsem si taxi a mířil do baru. Musím to vyventilovat a hudbu mi vždy šla. 
                    Jorge
                   To co řekli rodiče mě vykolejilo, ale nečekal jsemže takhle uteče. A tak jsem se zvedl a šel za ním. Vzal si taxi a já sem si ho tedy přivolala taky, a řekl jsem řidiči aby sledoval ten jeho. Dojeli jsme k nějakému baru. Tam se mi však ztratil. A tak jsem si sedl k baru. ,,Tak lidi máme tu to na co čekáte přivítejte pan X Iglesiase.'' nic mi to neříkalo a tak jsem čekal. Na podium vystoupil kluk s kšiltovkou, a začal zpívat. (viz media). Bylo to tak bolestné, procítěné a krásné. 
                  A tak jsem do toho baru začal chodit pravidelně. Zpíval krásně, a já byl u vytržení. Úplně jsem zapomněl na Enriqueho. Dnes když jsem přišel, vypadal jinak. Neměl čepici a bylo vidět kdo je. Byl to on Ten koho si mám vzít. Myslel jsem si že je typický ulízanec, ale ne on umí i tohle. Bylo mi tak líto že jsem s ním nevycházel ale zpívat vážně uměl. 
              Enrique
                 Dnes jsem již zpíval bez čepice, už mi bylo jedno že ví jak vypadám. Ale co bylo to horší, v davu jsem viděl Jorgeho. Sakra a jsem v prdeli. Ten to řekne rodičů, a bůh ví co se stane. Musel jsem utéci, nesmí to prasknout. On však běžel za mnou. ,,Kam jdeš zpíváš krásně.'' řekl mi když mě chytl za ruku. Otočil jsem se na něj se slzami v očích. ,,Já to neřeknu neboj se'' Řekl a usmál se. já ho nadšením objal. ,,Ale víš že ta svatba nejde zrušit? Ale neboj pokud tohle miluješ, o firmu se postarám.'' řekl to tak upřímně. 
                    Jorge
                      Myslel jsem to upřímně. Zpívá krásně, může se proslavit tak proč mu to kazit. O firmu se klidně postarám. A on na to radostí kývl. A tak svatba byla za chvíli. Enrique se nadále věnuje hudbě. Je slavný a i když s tím jeho rodiče měli problém tolerují to.
              PO 5 letech
              Je to 5 let, za tu dobu jsem se do něj zamilovala, ale on kvůli turné není často doma. Chybí mi, jsem tu sám. Stýská se mi po něm, ani mi nevolá. Vím že jsem ho nechal aby si dělal co chce, ale chybí mi a to  moc.
        Enrique
          Uběhlo pět let, ze mně se stal slavný zpěvák. A i přes to že jsem to miloval, chyběl mi Jorge. A tak jsem se rozhodl dát si pauz a být s ním. A tak sem tu. Čekám před dveřmi až mi otevře. Hned co otevřel jsem po něm skočil. Bylo to tak krásné být doma.

OneshotKde žijí příběhy. Začni objevovat