Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

〽〽〽

Už tu s tím debilem jsem přes dvě hodiny. Policie zatím nic nedokázala. Taky co bych čekala. Je to neschopná parta blbců. Nevím co mám čekat. Dyť mě může každou chvilku zabít s nikdo s tím nic neudělá protože jsou všichni za dveřmi a nejspíše si tam popíjí kafe.

Z pohledu Mattyho

,, to nemůžete už konečně něco udělat?" křikl jsem po nich a snažil se udržet aspoň trochu v klidu. ,, Uklidnite se prosím." přešel ke mě jeden z policistů. ,, Jak se mám asi kurva uklidnit když tam vevnitř je moje přítelkyně s nějakým čurákem?"

,, vím že je to pro vás těžké ale musíte být v klidu. Každopádně za chvíli jdeme do akce a vaše přítelkyně bude u vás jen tady prosím vás nedělejte žádný rozruch."

,, mohu vědět o co je?"

,, bohužel ne. Nemohu vám poskytnout žádné bližší informace." odpověděl mi a odešel.

Z pohledu třetí osoby

Policisté konečně zahájili akci. Pomocí dronu se venku podívali do okna aby zjistili kde je ta slečna. Byla skrčená v pravém rohu místnosti. Plakala ale snažila se být co nejvíce potichu. Mezitím co vyjednávač komunikoval s útočníkem policie získala pozornost slečny, která opatrně otevřela okno tak aby si toho útočník nevšiml.

Z pohledu Mattyho

Celé policejní komando z chodby zmizelo kromě dvou policistů a vyjednávače.
Nevěděl jsem co to má znamenat proto jsem šel. No spíše dobelhal za nimi ven. Několik policistů bylo na žebříku. Viděl jsem Kat, která jim otevřela okno. Hned na to ten první policajt pomohl Kat vylézt z okna. Potom co ji dostali ven všichni vlezli do okna. Dál už jsem to nevnímal protože Kat byla konečně dole a běžela přímo ke mě. Vtáhl jsem si ji do objetí. Hned na to se Kat rozbrečela. ,, Ššs zlato už jsi v bezpečí. Jsem tu s tebou."

Z pohledu Kat

,, můžeme odtud pryč?" zeptala jsem se ho mezi vzlyky. ,, Samozřejmě zlato."
Pustil mě ze svého objetí a co nejrychleji jsme mohli. I když to moc nešlo když má Matt sádry jsme došli k autu do, kterého jsme nastoupili a jeli domů. Bylo mi jedno jestli jsem tam ještě měla zůstat kvůli nějakýmu výslechu nebo něco. Musela jsem od tamtud pryč.

,, Je to všechno moje vina. Kdysi se mnou nejela tak se nic nestane. Nemusela by si mít zase nějakej strašnej zážitek. A vůbec ohrozilo to nejen tebe ale i naše miminko." promluvil Matty když už jsme byli doma v posteli. Celá cesta proběhla v tichosti. A když jsme přijeli domů tak jsem hned zaplula do pokoje a Matty se za mnou po chvilce dobelhal. Vlastně jsem na něj tak trochu i zapomněla. Jsem já to ale sobec.

,, není to tvoje vina. A vůbec i kdyby ti nic nebylo stejně jsem tam musela taky. Už to neřešme prosím. Nechci se o tom bavit. Stejně se tam nic nedělo. Byla jsem tam jen s nějakým debilem, který si vybral zrovna mě."

,, dobře. Promiň Miluju tě a neodpustil bych si kdyby se vám něco stalo." řekl mi a políbil mě na čelo.

,, Já tebe taky."

Lehla jsem si na jeho hruď. On si přehodil ruku přes moje záda a oba jsme se ponořili do říše snů.

Ahojky,
Další díl je tu. Omlouvám se za chyby.
Poslední dobou mi připadá že příběh je o ničem nevím jestli to případá jenom mě nebo i vám.