Ráno mě probudil vyzvánějící telefon.
Bylo to neznámé číslo. Se strachem jsem hovor zvedla a vyčkávala co se bude dít.
,, Dobrý den tady policie jste Katharíma..." nenechala jsem ho ani domluvit a už jsem potvrzovala že jsem.
,, Dobrá tedy. Chceme vám s radostí říci že jsme přes noc vyslechli toho muže kterého jsme zatkli a vyslechli."
,, A?"
,, nakonec jsme to z něj všechno dostali a váš přítel je už u nás v bezpečí na stanici."
,, Jako vážně? Neděláte si ze mě srandu?" zeptala jsem se. Nemohla jsem tomu uvěřit. ,, Nedělám dám vám ho k telefonu. Každopádně budeme muset zavolat záchranku. Bohužel má několik zranění."
,, D d dobře děkuji." vykoktala jsem ze sebe a hned na to uslyšela Mattyho hlas. ,, Lásko moje si tam?" ozval se z druhé strany a mě se hned zaplnily oči slzami. ,, Ano." bylo jediné co jsem ze sebe dostala. ,, chyběla si mi prdelko. Hodně moc. Už se těším až budeme u sebe. Miluju tě a ty to víš."
,, M... Myslela jsem si že už tě nikdy neuvidím... Prvně jsem si myslela že si mě opustil. Že se mnou už nechceš mít nic společného."
,, Miláčku. Nikdy bych tě neopustil a ani neopustím. Měl jsem o tebe šílený strach. Že tě chytí taky a něco ti udělají. Ale naštěstí ne. Teď budu muset do nemocnice ale do dvou hodinek jsem u tebe. To ti slibuju."
,, Dobře.. Miluju tě."
,, Zatím lásko pa."
,, Pa."
ČTEŠ
Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4
Romantizm2# když jsem ho spatřila nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byl úplně jiný. Kráčel si to přímo ke mě a já mohla cítit jeho mentholovocigaretovou vůni, která mně doslova omámila. Byla jsem si ale jistá že už to není ten Matty. Ten kterýho jsem tak mi...
