Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

🐫🐫🐫

Ne lidi. Srandu si opravdu nedělám.  Bude i 4. Díl...

Z pohledu Mattyho.

Jsem před nemocnicí. Přečetl jsem si zprávu od Seba.
Všechno zatím jde podle plánu tak snad to vyjde.
Oblékl jsem se a pobral si všechny věci.

Z pohledu Kat

Z přemýšlení mě vytrhlo ťukání na dveře od pokoje. Pouhým dále jsem svolila aby dotyčný za dveřmi vstoupil a čekala že to bude Matty. Bohužel jsem byla ale na omylu. Do pokoje vstoupila sestřička s tácem na, kterém byl zase nějaký nemocniční hnus.
,, Dobré ráno, slečno. Váš přítel mi tu pro vás nechal dopis."

,, Dobré, děkuji a neříkal něco?"

,, Bohužel ne..jen ať vám to předám a to je vše."

,, Dobře, ještě jednou děkuju."

,, za málo, kdyby jste něco potřebovala zazvoňte. Zatím nashledanou."

,, Nashledanou."

Dveře se zavřely a já do ruky vzala obálku. Otevřela jsem ji a vyndala z ni malý A5 papír. Celý obsah co byl napsán na papíře jsem si přečetla.
Jak to myslel že už mě nevystaví žádnému nebezpečí? Proč pro mě má přijet Seb? Proč nepřijede on sám? Proč tu dneska vůbec nebyl? Sakra co je? Že nechce odejít?

Těm co se diví...chtěla jsem příběh ukončit...zklamalo mě dost lidí a já neměla sílu psát dál...nakonec ale bude i 4. Díl..ti co to číst nechtějí ať to nedělají. Nikdo je nenutí.
Kapitoly budou krátké...příběh budu psát dál hlavně kvůli tomu že právě sem můžu napsat svoje pocity, myšlenky, emoce..
Kapitoly rozhodně nebudou pravidelně..jen když budu mít čas a taky náladu..psaní se mi dost znechutilo a tak se do toho potřebuji zase nějak dostat..