Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

💊💊💊

S Mattym jsme se dokoukali na televizi a já mu pomohla dostat se zpátky nahoru do pokoje. Trvalo nám to skoro čtvrt hodiny než jsme tam ,,došli,,. Vím že on za to nemůže ale tak nebude chodit dolů protože já tohle nedávám. Vždycky jsem si myslela že kluci jsou lehký a že holky z toho ve filmu dělají až příliš velkou tragédii když je kluk zalehne ale já jsem Mattyho jen podpírala a skoro necítím rameno. Potom co jsem se ještě rychle vysprchovala a poté Mattymu pomohla s oblečením protože dnes už se sprchovat jelikož bych byla už mrtvá. Jsme ulehli do postele a s popřáním sladkých snů jsme usnuli.

,,Já jsem ti říkala že ti zníčím celý život." řekl mi nějaký hlas za mnou. Otočila jsem se a uviděla Nicol. ,, co po mě chceš?" zeptala jsem se a snažila se zjistit kde to vlastně jsem. ,, to ti hned ukážu víš..?" odpověděla mi a začala se nehorázně smát. Byla jsem v nějaké menší místnosti kde byla jen postel umyvadlo s nějaký stolek. Strčila do mě a já spadla přímo na postel. Než jsem se stačila jak koliv zvednout nebo zareagovat už u mne stála se skalpelem v ruce. ,, co co chceš dělat?" vyhrkla jsem vystrašeně. ,, jen se pomstít." odpověděla nezaujatě a začala si prohlížet skalpel. ,, proč? Co jsem ti kdy udělala?" ,, proč? Možná protože máš všechno co já kdy chtěla. Prvně si sem naklušeš a začneš chodit se Sebastianem, kterého jsem chtěla už jak dlouho a přes Mikea se k němu snažila jen dostat. Pak jedeme do Paříže a ty si tam začneš s Mattym. Kdo si myslíš že ti poslal tu fotku kde byl Matty s nějakou holkou? Já. A teď když tě mám tady tě můžu o vše připravit. Jak o rodinu, Mattyho, přátelé ale i o to mimino co čekáš a jak vidím do měsíce by se mělo narodit takže bude venku o chvilku dřív." řekla a ukázala na mě bříško které bylo opravdu velké. Musela jsem být už v osmém nebo devátém měsíci. ,, tak asi začneme nemyslíš?" než jsem stačila cokoliv říct už mi přejížděla skalpelem po břichu.

Ahojky,
Další kapitola tu snad se líbila jinak omlouvám se že neodpovídám na komentáře a ani nevydávám kapitoly ale nejsem na to po psychické stránce zrovna nejlíp. Ale i tak si vážím všech komentářů a hlasů dokáží mi aspoň na chvilku zvednout náladu.