Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

,,zůstaň tady se mnou prosím."

Jsem asi divná že ? Když si myslím že by mu na mě záleželo.

Zbytek hodiny jsme nepromluvili. On si dělal něco do sešitu a já taky. Nereagovala jsem. A neřešila to. Zazvonilo na konec hodiny a učitel ještě řekl. ,, další hodinu se na projektu pracovat bude ale přijde k nám doktor a udělá nám přednášku. Takže se prosím chovejte slušně." co to dořekl odešel ze třídy. Ani jsem nemusela nic chystat jelikož jsem ten podělanej sešit měla furt na lavici. Takže jsem už nic nepotřebovala. 

Divný Matty zůstal v lavici a nešel zase s nějakou děvkou na záchod. No asi mu to stačilo. Co já vim. Je mi to jedno. ,, Kat?" někdo mi poklepal na rameno. Samozřejmě On. ,, hmm?"
,, co se ti zdálo ?" hah. Nemůžu mu jen říct že mám noční můry o něm. O tom debilovi. ,, to neřeš je to jedno jedno." řekla jsem a snažila se usmát. Samozřejmě to byl falešný úsměv.  ,, Kat proč lžeš? Poznám to." měl výraz úplně bez citů. Vůbec jsem nevěděla co si právě myslí. I když to jsem nevěděla nikdy.
Zazvonilo to mě zachránilo. Matty  se ke mě sklonil a pošeptal mi do ucha. ,, potom mi to řekneš."
Do třídy vešel učitel. Hned za ním šel ten doktor. Co to melu? To není doktor. To je Max. 

Z pohledu Mattyho.

Už se zase něco děje. Co vešli do třídy ti dva začala se klepat. Tak jako u toho snu. Byla vyděšená. ,, Kat jsi v pořádku?"  začínám o ni mít strach. Počkat. Kurva to je ten učitel z nemocnice od nás. Co tady doprdele dělá?,, Kat co je?" zase nic. Sakra nwm co dělat. Takhle jsem ji nikdy neviděl. Teda jo jednou s to nebylo zas tak hrozný. Vstal jsem z lavice a šel k učiteli. ,, pane učiteli Kat není dobře můžu ji vzít na záchod?" zeptal jsem se a doufal že řekne ano. ,, hmm tak dobře ale žádný prasárny je vám to jasný?"  ,, žádný nebudou můžu vás ujistit. " řekl jsem a pak šel zpátky do lavice.  Chytl jsem Kat za ruku a táhl ji ven. Jen co jsem zavřel rozbrečela se a sjela po zdi na zem. Sedl jsem si vedle ni a chytl ji okolo ramen. ,, co se stalo?" ,, to.. To..... To je jedno." zavzlykala a já věděl že to jedno není. Přišla ji esemeska. Vytáhla telefon a po tom co si to přečetla rozbrečela se ještě víc.

Z pohledu Kat.

Přišla mi esemeska vytáhla jsem telefon a přečetla si ji. Byla od něj. Vidíš já říkal že mi jen tak neutečeš. Teď stačí jen maličkost a jsem v tobě. Neboj bude se ti to líbit 😉.
Dostala jsem ještě větší strach.

Z pohledu Mattyho

Vzal jsem ji a posadil si ji na sebe. Obejmul jsem ji. Furt mi na ni záleží. A mám o ni strach. No nic. Posadil jsem ji zpátky na zem a šel do třídy. ,, pane učiteli Kat není vůbec dobře byli jsme na ošetřovně a poslali nás domů. " snad mi to spolkne jinak nwm co dělat. ,, ehmmmm no dobře ." vzal jsem nám tašky a šel ven. Chytl jsem Kat za ruce a poté ji chytil za pás. Ty doteky mi chyběly. ,, už je to dobrý jsem tady s tebou a neboj teď půjdeme domů." Jen přikývla. Po cestě domů jsme mlčeli. Radši jsem ji nechal a jen ji přidržoval ať nespadne. Vzal jsem si od ni klíče a odemkl. Batohy jsem hodil na zem a vzal si Kat do náručí. Donesl jsem ji nahoru do jejího pokoje a položil ji na postel. Furt se celá klepala a brečela. Přikryl jsem jí a chtěl odejit ale zastavil mě její hlas. ,, zůstaň tady se mnou prosím." ,,dobře." lehl jsem si vedle ní a ruce jí dal na boky. Cítil jsem jak se zachvěla. Ale furt to nebyla ona klepala se a ještě trochu brečela. Za chvilku jsem ale slyšel jak pomalu a pravidelně oddychuje.

Ahojky tady máte další část. Snad se líbila a omlouvám se za chyby.

# zajíček #