Když v tom se otevřely dveře a v nich stál Matt společně s nějakou postarší paní. Moc jsem je neviděla už jen kvůli tomu že byla tma a mě do očí svítilo světlo, které vedlo z chodby.
Mlčela jsem.. Nevěděla jsem jak reagovat a už vůbec co dělat.
,, Katharínko?" promluvila na mně ta žena a mě bylo vše jasné. Vrátili se mi všechny vzpomínky s ní.
,, Babi?" zeptala jsem se abych se ujistila.
,, Proč sedíš takhle pozdě před dojem? Proč nejsi vevnitř?" zeptala se mě mezitím co jsem se postavila.
,, Já.. Byla jsem se projít." vymáčkla jsem po chvilce ze sebe.
,, Teď v noci? Sakra ženská jsi normální? Nemůže se tu takhle toulat."
,, myslím že tobě do toho nic není, a proč tu vlastně vůbec jsi?" odpověděla jsem.
,, Přijela jsem se podívat na svou vnučku."
Začala jsem se smát. Toto bylo vážně vtipné. ,, nikdy si nepřijala jen tak... Vlastně si přijela jen dvakrát za celý můj život."
,, to mě ale nemůže s vyčítat."
,, nic ti nevyčítám jen ti říkám tak jak to je."
,, pff.. Myslela jsem si že budeš mít radost, že jsem přijela a ty se chováš takhle?"
,, Být ráda? To si ze mně děláš srandu? Jako za co mám být ráda? Že si po několika letech přijala aby si mi zničila další radost, kterou mám? Tohle ti už nedovolím. Už ne!! " Poslední dvě slova jsem na ni zakřičela a zabouchla ji dveře před nosem.
,, jsi v pořádků?" zeptal se mě Matt po tom incidentu.
,, Jo jsem ale jdu si lehnout."
,, Půjdu s tebou."
Nic jsem mu na to neodpověděla. Nebylo co. Rozešla jsem se tedy nahoru do pokoje, kde jsem si hned lehla do postele pod deku. ,, Promiň, nemyslel jsem to zle. Mrzí mě to." promluvil na mě potom co si lehl vedle mne. ,, pohodě."
,, Co...co to mělo být tam venku?" zeptal se mě. ,, Já... Nechce se mi o tom teď mluvit. Jsem unavená."
,, Dobře tak dobrou.."
,, dojdou."
Otočila jsem se k němu zády a usnula.
Po 1000 0000 000 letech je tu další mega krátká kapitola. Začala jsem další příběh NO eat! Tak kdo budete chtít můžete se podívat 🙈
Každopádně děkuju všem co toto ještě čtou. Jsem vám nehorázně MOC VDĚČNÁ!❤
za chvilku jsou prázdniny a tak už snad budu mít náladu, čas a budou vycházet zase kapitoly 😘
ČTEŠ
Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4
Roman d'amour2# když jsem ho spatřila nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byl úplně jiný. Kráčel si to přímo ke mě a já mohla cítit jeho mentholovocigaretovou vůni, která mně doslova omámila. Byla jsem si ale jistá že už to není ten Matty. Ten kterýho jsem tak mi...
