Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

[Prolog]

Vešel jsem do pokoje, kde Kat ležela. Zavřel jsem za sebou dveře a posadil se na židli vedle sebe.
Chytl jsem ji za ruku a pořádně se nadechl. ,, Kat...lásko moje. Prober se prosím, já to bez tebe nezvládám. " pár slov. Stačilo pár slov a já se tam malém rozbrečel. ,, Miluju tě a ty to víš." nemohl jsem pokračovat dál. Vyrušily mě přístroje, které začaly pípat ze všech stran. Nevěděl jsem co se děje a dostal jsem strach. Nestihl jsem ani nijak zareagovat, protože už mě sestřička táhla na chodbu a několik doktorů vezli Kat na sál.
,, Sestři co se děje?" zeptal jsem se ji a snažil se uklidnit. ,, Bude to tím jedem, vaše přítelkyně musí na sál...." s těmihle slovy odešla a nechala mě tam. Ok, nádech výdech, všechno bude v pořádku. Ne kurva nebude...tohle už není normální.
Vytočil jsem Sebovo číslo. Ten byl teď v poslední době jediný kdo mi pomáhal. ,, co se děje?" ozvalo se z druhé strany a já se držel abych se nerozbrečel. ,, Kat, Camila...ona..ona ji tam dala jed..Kat je teď na sále.." snažil jsem se o srozumitelnou větu. Bohužel to tak ale nebylo. ,, Počkej vždyť si psal že Camilu chytli a Kat je v pořádku."
,, Psal, ale teď...teď jsem byl u Kat a všechno to tam začalo pípat...co když to nepřežije?"  už jsem to nedal...jednoduše jsem nechal svým slzám volnou cestu. ,, Matty klid, všechno bude v pořádku, Camila je teď ve vězení, byl jsem na policii mám tam jednoho známýho a ta se jen tak ven nedostane, Kat bude v pořádku, už toho zvládla tolik že toto ji jen tak nezastaví."  měl pravdu. Už toho zvládla tolik že toto ji nemůže zastavit. ,, Dobře, díky..." ,, není vůbec za co...hlavně buď silnej, teď musím končit jdu zjistit ještě něco málo o Camile..tohle ji jen tak neprojde. Tak zatím čau a pak se ozvy. " ,, Čau."
Telefon jsem uklidil zpátky do kapsy a sedl si na lavičku.

Flashback

Matty: tak co bratránku jak je? 😏

Martin: no hele já si nemám na co ztěžovat..co ty?😎

Mattyho: no hele.. Asi pohoda...žiju si svůj život, každou chvilku nějaká holka v posteli, párty každou sobotu..👌👈

Martin: nj, celej ty, měl by sis taky najít nějakou holku, se kterou už zůstaneš..💑

Matty: dyť víš že já na tohle nejsem 😑

Martin: to jsem si myslel taky, než jsem potkal Kat❤ a podívej se na mě, miluju ji a plánujeme společnou budoucnost..už jinou nechci💙

Matty: nj, nebudeš chtít jinou dokud tě nepodvede 😉

Martin: ne, Kat taková není, je úžasná, miluje, dokáže pomoct i lidem, kteří ji ublížili...doufám že jednou takovou taky najdeš

Měl pravdu, ve všem co napsal..Kat je úžasná a lepší holku už bych ani mít nemohl...

Back to the flashback

Už je to hodina..hodina co ji odvezli na sál a nic mi neřekli. Mám strach. Bojím se. Co když to nepřežije? Nemůžu o ni přijít. Chtěl jsem si ji vzít. Chtěl jsem s ni mít rodinu. Zestarnout s ni. Chtěl jsem s ni jednou hlídat naše vnoučata, vyprávět našim dětem jak jsme se setkali..

***

Uběhly další dvě hodiny...sedím tu a už několik lidí se mě zeptalo jestli jsem v pořádku. Ne nejsem, mám na sále přítelkyni o kterou nechci ani nemůžu přijít. Konečně se otevřely dveře od sálu a z nich vyšel doktor.,, Tak co? Jak na tom je Kat.?" neobtěžoval jsem se ho ani pozdravit.
,, Vaše přítelkyně i s miminkem žijí. Takový případ jsme tu ještě neměli. Zítra vaši přítelkyni budeme probouzet, aby jsme se zjistili že vše funguje tak jak má." ,, Dobře, děkuju vám."
,, Je to naše práce. Každopádně dnes za nic už nemůžete, až zítra....jestli se zítra neprobudí nemusí se probudit už vůbec..." dořekl a odešel.
Nemusí se probudit už vůbec...kurva dyť mi před chvilkou řekl že je v pořádku a teď tohle? Se smíšenými pocity jsem odešel domů,.protože by mě za Kat stejně nepustili...

***

"Proč? Proč se to muselo stát zrovna mě?" rozkřikl jsem se po nemocniční chodbě. Přijel jsem ráno do nemocnice a bylo mi oznámeno že to Kat ani miminko nepřežili.
,, to nemůže být pravda..to nejde..nemohl jsem o ně přijít. To prostě ne. Nemohli mě opustit." říkal jsem si po cestě k autě. Nasedl jsem a vyjel směr věznice. Ano, jedu za ni. Zaparkoval jsem auto přímo před věznicí a vydal se dovnitř. Nahlásil jsem za kým jdu a během chvíle už jsem seděl na židli za okýnkem se sluchátkem u ucha. ,, Ty mrcho, ty kurvo jedna zasraná. To si ji nemohla nechat na pokoji? Kurva Kat za nic nemohla, to ty si tady ta sobecká piča kvůli, který jsem přišel o dvě nejdražší osoby v mým životě. Shnij v pekle ty zrůdo." škoda že byla za tím ,,oknem,, jinak už bych měl její krk mezi rukama. Kdybych mohl plivl bych ji do ksichtu. S nenávistný pohledem jsem se vydal pryč. Sedl jsem do auta a jel k nejbližší skále. Nemám tu proč být. Už nemám žádný důvod. Moje nejdražší už tu není. Aspoň tam budu a nimi. Naposled jsem se pořádně nadechl a vzal zbraň přiložil si ji ke spánku a zmáčkl spoušť.