Než začnu psát chci aby jste jen věděli že pohled Kat bude pohled hlavní postavy a pohled Kathariny bude ty její nejlepší kamarádky ( njn jsem inteligentní že jsem jim dala stejný jména..)
Z pohledu Kathariny
Byla jsem s mamkou už v obchoďáku když mi přišla zpráva. Koukla jsem na mobil a viděla jeho jméno. Chvilku jsem váhala jestli ji mám otevřít nebo ne. Njn jsem prostě debil a otevřela ji. Chvilku jsem si myslela že se mi bude chtít omluvit přes zprávu ale potom co jsem si přečetla jsem se spíš začala bát co zase je. Jen jsem odepsala ,,ok ,, a dál se věnovala nákupům.
Z pohledu Kat
Bylo už něco kolem pátý. Leželi jsme s Mattym v posteli a jen tak se mazlili. ,, Matty?" ,, copak?" ,, mě se na tu párty nechce." ,, dyť tam nemusíme lásko sama to moc dobře víš.... Mě se tam taky nechce." ,, tak tam nejdem..'' ,, Ok." ,, Matty?" ,, no?" ,, můžu si tě vyfotit?" ,, no.. Jo ale na co?"
Zeptal se mě nechápavě a oba jsme se posadili. ,, já nevím mám chuť fotit.... Prostě od doby co umřel taťka jsem si jako malá hrála na fotografku." ,, tak proč nejsi na nějaký škole?" ,, no.... Měla jsem tam přihlášku ale jak umřel Martin tak jsem tam nešla... Musela jsem jít s Artym a Kat sama bych to prostě nedala a oni fotit neuměli takže jsem šla za nimi." ,, to je škoda" ,, no nevím no." ,, ale já jo tak jestli chceš vyfoť si mě ale chci to pak vidět." ,, děkuju lásko" ,, za nic prdelko."
Zvedla jsem se z postele dala Mattymu rychlou pusu na tvář a běžela dolů do obýváku. Ve skříňce jsem tam našla foťák a šla zpátky.**"
,, tak co je aspoň nějaká dobrá?" zeptal se mě když už jsme spolu seděli na posteli a já projížděla fotky co jsem vyfotila. ,, všechny jsou dobrý ale nejvíc se mi líbí asi tahle " dokoukala jsem fotky ukázala Mattymu podle mě tu nejhezčí
,, no nevím.... " ,, ale já jo ostatní fotky jdou taky jen ty v tomhle tom nemáš sebevědomí... Což je dost divný normálně ho máš ve všem.'' ,, ukážeš mi i ty ostatní prosím?" ,, jop ale jestli se ti nelíbí řekni mi to prosím" ,, neboj" mrkl na mě a já mu ukázala další tři fotky.
,, tak?" zeptám se když se
dokouká. ,, nevím jak ale jsou úžasný.." koukne na mě a usměje se. ,, jsem ráda že se ti líbí." ,, jo líbí umíš fotit fakt dobře... škoda že si nešla na tu školu." ,, nemyslím si kdybych tam šla nemusela bych tě potkat.'' ,, pravda no... Takže můžu bejt rád." ,, jo asi jo" ,, určitě." ,, Jak se má vůbec Martínek?" ,, prvně byl smutnej že si odjela... Dost si tě oblíbil řekl jsem mu že si prostě odletěla dřív on to pak už nijak neřešil.." ,, aha ." ,, přemýšlela si někdy o budoucnosti?" ,, podle toho kdy" ,, no... Za tu dobu co jsme spolu"
,, přemýšlela no.." ,, a?" ,, já nevím spíš se o tom bojím přemýšlet vždycky se to může nějak zvrtnout a mě to bude akorát ještě víc ranit." ,, aha ...''Ahoj... Omlouvám se že tak dlouho nevyšla kapitola ale dost mi blbne Wattpad. To za prvý a za druhý mám tak poloviční náladu psát dál.. Jednou chci a jednou zase ne. Je to těžký ale budu se snažit abych pokračovala.
Každopádně děkuju za každej vás komentář a votes❤❤
ČTEŠ
Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4
Romantizm2# když jsem ho spatřila nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byl úplně jiný. Kráčel si to přímo ke mě a já mohla cítit jeho mentholovocigaretovou vůni, která mně doslova omámila. Byla jsem si ale jistá že už to není ten Matty. Ten kterýho jsem tak mi...