Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

📜📜📜

Dyť co však můžeme našeho syna pojmenovat rovnou vybrátor. Když to bere takhle.
Ležím naštvaně na posteli a snažím se uklidnit. Ale abych pravdu řekla moc mi to nejde. Vždyť on se chová jako malej. Jak mám s tímto blbem vychovat naše dítě.
Vždyť to budu vychovávat dvě malý děti. Jeho a naše miminko.
Jestli se takhle bude chovat nadále tak mi asi jebne. Kdybych ho nemilovala už s ním nejspíše ani nejsem. Matt je asi pořád v obýváku proto beru do ruky mobil a vytáčím Katino číslo.

,, ahoj zlato." ozve se po pár zazvonění z druhé strany telefonu. ,, Ahoj tak co jak se máte?" zeptám se a sednu si do tureckého sedu.
,, ale jde to přemýšleli jsme že bychom přiletěli. Dlouho jsme se neviděli a chybí mi ty naše společný nákupy a vůbec to všechno."
,, to bude skvělý. Aspoň na chvíli tu budu s někým normálním. Za chvilku mě už asi vážně trefí."
,, děje se něco?"
,, ne to ne ale Matty se chová jako malej. Chtěla jsem s ním pomalu řešit jméno našeho miminka jenže je to beznadějné."
,, Jako vážně? To se nedomluvíte?"
,, ne.. Představ si že chtěl ať se naše dcera jmenuje Marshmallow. A nakonec by holka byla antikoncepce a kluk kondom. To už jsem vážně nevydržela a odešla nahoru do pokoje."
,, vy jste taky dva. Aspoň že já těhotná zatím nejsem. Vůbec ti to teda nezávidím ty chutě a nálady."
,, no jo chutě to je hrozný včera jsem si dala chleba a hrozny a a k obědu jsem měla džus s bramborama. Je to hrozný."
,, Ježiši počkej až tam budu hezky tě vykrmím ať to mimi není hlady."
,, pche počkej si dám pusu na zámek a máš po he he."
,, to se ještě uvidí."

Ahojky, další kapitola tu. Popravdě? Vůbec jsem nepočítala s tím že dnes bude nějaká kapitola ale díky psaní ze sebe můžu dostat všechny pocity a to že jich teď mám.
Doufám že se aspoň trošičku líbila a omlouvám se za chyby.