Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

🚩🚩🚩

Z pohledu Kat

Tak moc bych si přála aby tu byl někdo kdo by mě od tud dostal ale nic.
Jsem v tom úplně sama. Užírá mě ta věčná samota ve které nemám okolo sebe jeho. Chybí mi. Chybí mi jeho každodenní úsměvy. Jeho starost, smích, oči chybí mi on celý. Už nevím co mám dělat. Pořád se nemohu hýbat ani křičet. Jediné co můžu je utápět se ve svých vlastních myšlenkách. Tak moc bych teď chtěla být vedle Mattyho a slyšet od něj ty jediné dvě slova ,, miluji tě." to jediné si teď přeji.
Už je to taková doba co jsem ho neviděla. Co jsem neslyšela jeho hlas. Co jsem nebyla v jeho náruči. Co jsem s ním neusínala v objetí. Co mě naposledy políbil. Co jsem slyšela jeho Miluji tě.

Mám strach. Mám strach z toho že už se nic z toho neuskuteční. Že už se nikdy neprobudím a nikdy ho nespatřím. Aspoň jednou. Naposledy bych ho chtěla vidět.
Bojím se že mě po čase vážně odpojí a nechají mě umřít. Tak moc bych jim chtěla ukázat že já žiju ale nevím jak. Nedokážu to. Co když kvůli mě zemře i to malý? To nemůžu dovolit. Sakra vždyť ten život nemusí být tak krutý. Proč nám hází pod nohy furt nějaký klacky? Proč nám do života staví pořád nějaké překážky? To nás aspoň na chvíli nemůže nechat v klidu žít? To musí být vážně tak krutý?

Do teď jsem byla v černo černé tmě. Konečně vidím maličkaté světlo. Slyším. Slyším Mattyho jak mluví.

,, Zlato vím že mě slyšíš. Vím že pořád žiješ ty jsi totiž silná a jen tak se nevzdáš. Kat prosím hlavně neumírej. Nenechávej mě tu samotného. Bez tebe to nejsem já. Jakoby moje duše a i srdce bylo pryč. Nemůžu bez tebe žít. Si jako moje droga. Miluji tě a ty to víš lásko moje. Věřím ti a vím že i když to ještě bude trvat nějakou dobu že se nevzdáš a budeš bojovat. Nenecháš mě tu samotného. Nemůžu přijít o dalšího člověka v mým životě. Odejdeš ty odejdu i já. Bez tebe to už opravdu nejsem já. Nejím, nespím. Jediné na co myslím jsi ty. Nemám důvod se smát. Nemám důvod kvůli kterému bych se každé ráno probouzel. Nemám důvod žít dál. Jediný důvod jsi ty. " slyšela jsem že se rozplakal. Dokonce i já. Po dlouhé době jsem ho zase slyšela. Cítila jsem jeho dotyk na mé ruce.

Z pohledu Mattyho

Už je to týden od prvního neúspěšného probuzení. Po tom co se Kat neprobudila to zkusili ještě dvakrát ale bez úspěchu.
Právě teď sedím vedle ní. Držím ji za ruku a brečím. Už to nesnesu ten pohled na ni. Je celá bílá jako stěna, rty suché a popraskané. Je vyhublá a to hodně. Kdyby člověk nevěděl co se ji stalo řekl by že je to anorektička.
Zrovna když se na ni odvážím zase podívat vidím jak ji z očí tečou slzy. Po čtrnácti dnech je to první náznak že nejspíše žije. Ihned vyletím z pokoje na chodbu a zavolám na sestřičku která zrovna přichází ať zavolá doktora. Hned na to se vracím do pokoje kde si sedám zpátky na židli a vidím že Kat se snaží otevřít oči.
Na tváři se mi hned začne rýsovat úsměv. Moje beruška žije. Já věděl že to nevzdá. Věděl jsem že to přežije.
Do pokoje vrthne doktor. ,, probouzí se." hlesnu. ,, ano ano ona se probouzí.. To je neuvěřitelné."
Kat otevře oči a hned svůj pohled přesune na mě. Jak moc mi chyběla. ,, kde. Kde to jsem?" zeptá se po chvilce rozkoukávání se. ,, slečno jste v nemocnici. Právě jste se probudila z umělého spánku. Jak asi vidíte je tu váš přítel. Nechám vás tu o samotě. Ale bude lepší když si za chvilku zase odpočinete." Kat jen lehce přikývne a doktor odejde z pokoje.
,, Lásko." šeptnu. ,, Tak moc si mi chyběla. "
,, Ty mě taky Matty." řekne  a sundá si dýchací masku. Hned toho využiju stoupnu si a uchytím její obličej do svých dlaní. Už na nic nečekám a spojím naše rty v jedno. Jak moc mi toho chybělo.
,, Miluji tě Kat." řeknu potom co se od sebe odtáhneme. ,, Já tebe taky."Odpoví mi a na jejich rtech se vykouzlí úsměv.
,, Jsem tak rád že si se probudila zlato. Chyběla si mi. Chyběly mi tvoje oči, tvůj úsměv, tvoje vlasy, tvůj nos, tvůj zadek, tvoje teď už trošku větší bříško, chyběla si mi ty celá. Za tu dobu co jsi spala jsem to nebyl já. Bylo to jakoby jedna polovina pomalu odumírala. Moje srdce bylo jen pro tebe. Celé dny jsem seděl jen u tebe abych tě mohl hlídat, dotýkat se tě, vidět tě, mluvit na tebe i když si mi neodpovídala. Bylo to mých nejhorších čtrnáct dní v životě. To to už mi nikdy nedělej prosím. Už mě nikdy takhle neděs ani nenervuj. Už mě nikdy nenechávej samotného. Budu s tebou chodit kamkoliv hlavně že budu s tebou. Klidně i na rodičovské schůzky našich dětí když budu muset. Hlavně už mě nikdy neopouštěj."

,, Taky si mi chyběl. A nemám v plánu tě ještě někdy takhle ,, opustit,, neměla jsem to v plánu ani teď. Nechtěla jsem tě takhle stresovat ale nemohla jsem se hýbat ani mluvit. Až do teď. Pořád vlastně ani nechápu co se to stalo. Proč tu jsem."

,, Byla jsi s Kat na ty pouti a někdo tě tam postřelil. Odvezli tě sem. Takže si vlastně po operaci a asi už čtrnáct dní jsi byla v umělém spánku."

,, Kde je Kat? Ta je v pořádku?"

,, Ano je. Byla jenom v šoku. Je u nás doma společně s Artym. Několikrát tu za tebou byli ale jenom na chvíli. Vidíš támhle ty balónky s Mickey Mousem a ty kytky? Ty jsou od nich."

,, to je dobře... Oni ví že miluji Mickey Mouse." Řekla a já po dlouhé době mohl slyšet zase její smích.

,, a co miminko? Je v pořádku že jo?" zeptá se po chvilce a ustaraně na mě koukne.

,, Miminko je naštěstí v pořádku. Zítra půjdeš na další vyšetření jak sebe tak i miminka takže se nemusíš bát."

,, dobře.. Jsem tak trochu unavená."

,, však si ještě odpočiň."

,, lehneš si ke mě prosím?"

,, samozřejmě princess."

,, miluji tě Matty."

,, já tebe taky zlatíčko."

Ahojky, 1033 slov. Je to zase jedna z těch delších. Snad se líbila a omlouvám se za chyby.