Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

jenom MOJE

Opatrně jsem si ji vzal do náruče a odnesl ji dovnitř. Odnesl jsem ji do teď tak nějak svýho pokoje kde jsem ji uložil a lehl si vedle ni...

Ani jsem se nesnažil usnout stačilo mi to že ji mám zase u sebe. Dal jsem ni ruku pod  ,,její,, tričko a na bříško ji kreslil  kroužky. Sám jsem si ji dal k sobě ještě bliž a zavřel oči. Nasál jsem její vůni. Ale zas tak úplně její nebyla byl jsem tam cítit i já. Kvůli tomu tričku. Ucítil sem ruku na té mé. Už se vzbudila vyndala mi ruku z pod ,, jejího ,, trička a otočila se na mě. ,, nechceš mě příště ošahávat rovnou všude?" zeptala se a hned potom se mi přisála na rty. Začal jsem hned spolupracovat. Chyběly mi. ,, ono bude nějaký příště ?" zeptal jsem se ji do polibků mezitím co si na mě Kat sedla obkročmo. ,, možná." mykla rameny a hrála si s mými vlasy. ,, určitě ale ty už nebudeš spát budeš hezky prosit ať se tě dotýkám." až ted jsem si vzpomněl že mi to ještě neřekla. Odtáhl jsem se od ní a koukl ji do očí. Hodila po mě nechápavý pohled. ,, Kat na tom letišti si mi to neřekla." ,, jo to...."
Slezla ze mě a sedla si vedle mě. ,, když já nevím jestli ti to říct úplně celý." sklopila pohled. ,, Kat prosím ty víš taky pravdu."
Udělal jsem svůj štětěněcí pohled. Snad to zabere. ,, tak.... Ale slib mi že až ti to řeknu nebudeš šílet a taky nech toho s tím pohledem vždycky dostaneš to co chceš. " odpověděla a pak se zasmála. ,, tím pohledem to asi nebude ." ušklíbl  se ,, a no slibuju nebudu šílet ."

Z pohledu Kat

,, no tak dobře. " odpověděla jsem a začala ,,Víš všechno bylo v pohodě. Ale pak jak jsme byli v  ty nemocnici tak to začalo. Hned první den co nás tam přivezli mě dali na prohlídku k jednomu doktorovi. Bylo to docela dobrý já byla v pořádku ale i tak mě nechtěl pustit takže mě dal na pokoj. Po nějaký době co jsem byla na tom pokoji za mnou přišel a..... Chtěl mě asi znásilnit já nevím už jsem byla svlečená ale naštěstí mu zazvonil mobil a on musel. Ještě ten den pro mě přijel Arty ale nevěděl o tom co se stalo. Dělala jsem jakoby nic. Ty dny co jsem za tebou chodila jsem ho vídala sundal mi i tu sádru za moje číslo. No teda nebylo moje bylo do zverimexu.
To se mi taky vyplatilo když jsem odcházela od tebe z nemocnice myslím že předposlední den než jsem odjela tak jsem to vzala přes park. Byla už noc a já chtěla být co nejrychleji doma. Nikdo v tom parku nebyl kromě jeho. Zatáhl mě za křoví a chtěl mě no. Znásilnit ale já se tak nějak ubránila a utekla mu. Přišla jsem domů a šla do pokoje už jsem skoro usínala ale něco jsem viděla v pokoji nějaká postava. Zřejmě to byl on proto když ses vrátil z nemocnice jsem měla i tebe ty kufry bála jsem se.
Ten den co jsem šla za tebou do nemocnice a propouštěli tě zastavil mě a řekl že jestli o tom jen ceknu tak ti něco udělá.."
Ani jsem to nemohla do říct. Celou dobu jsem se klepala a teď se ještě rozbrečím. Matty si mě hnedka vtáhl do objetí a začal mě hladit na zádech. ,, nebreč prosím jsem tu s tebou už se nic nestane." ,, ale ... Ale co když ti něco udělá? Já o tebe nechci přijít." kňukla jsem a ještě víc zesílila stisk. Co když mu vážně něco udělá? Já nechci přijít o dalšího člověka který ho miluju.

,, neboj neudělá. Nemusíš se ničeho bát a mohla si mi to říct hned vim že si se bála ale takhle si pomalu ničila nás oba.. Já celou dobu nevěděl proč pak už jsem si i myslel že máš jiný ho."
,, Matty já... Promiň. Nechtěla jsem ale bála jsem se. A jinýho fakt ne milovala jsem tě a stále miluju."
,, já tebe taky Kat."
Odtáhla jsem se od něj a koukla mu přímo do očí. Z jeho pohledu byla vidět lítost, smutek ale i láska.
,, odpustíš mi to někdy ?" zeptala jsem se a bála se odpovědi. ,, Kat už jsem ti odpustil jak dávno vím že to pro tebe bylo těžký ale jsem rád že si mi to už konečně řekla." ,, děkuju." ,, a když už jsem u toho odpustíš mi taky prosím?" zeptal se a zase udělal ten jeho štěněcí kukuč. ,, Matty ano a už toho nech vždycky dosáhneš svýho." usmála jsem se a cvrnkla ho do nosu. ,, vždycky?" zeptal se a posadil si mě na klín. ,, jo vždycky což je pro mě nevýhoda ." ,, proč?" ,, protože..." ,, protože jsem neodolatelnej." skočil mi do řeči a zaculil se. ,, jo přesně tak." ,, a ty jsi zase ta nejvíc sexy holka co jsem kdy viděl a taky šukal." ,, jo jasně." ,, no tak vážně mě se líbíš. I kdyby si měla dvě stě kilo já tě budu furt milovat." ,, hej to stačí jo? Doufám že taková nikdy nebudu. " ,, no jo no a ted když už jsme u toho Kat?" ,, co pak? " ,, budeš mojí přítelkyní? "
,, Matty já....." ani jsem to nedořekla a už viděla jeho smutný obličej. Chytla jsem si jeho obličej mezi ruce ( jo tahle věta nedává smysl ale já nwm jak to popsat.) a koukla mu to očí. ,, Matty moc ráda a příště si počkej na odpověď než začneš bejt smutnej." dala jsem mu pusu na tvář a usmála se. ,, miluju tě." řekl po chvilce co se vzpamatoval. ,, já tebe taky. Ale co dneska budeme dělat.? " ,, no za Ericem zajdeme až zejtra už je stejnak osm večer nemá to smysl takže se budeme..... Mazlit." vykřikl a zase se usmál. ,, HM.... Tak jo..."
Matty se se mnou lehl na postel a jen jsme si lehli a koukali do očí. Nebylo nic třeba. Konečně jsem byla zase šťastná. Zas tak teda ne umřel mi další rodič ale musím být silná a nezhroutit se z toho.

Pohledu Mattyho

Jakmile řekla že ano byl jsem ten nejšťastnější kluk na světě. Už zase je moje. jenom MOJE.
Ještě si to ale musím vyřídit s tím sráčem. Dost mě to nasralo ale slíbil jsem Kat že budu v klidu. Hlavně si ji teď budu co nejvíc hlídat ať se ji nic nestane. Kat se ke mě otočila zády. Přisunul jsem si ji k sobě a chytil si ji. Ještě jsem ji dal menší pusu na tvář a už usnul. Mazlení bude příště...

Ahojky😁 jo já žiju.
1. Chci se vám omluvit že teď vůbec nevychází ale mám teď dost problémů a čtení je to poslední na co myslím.
2. Snad se vám líbila a omlouvam se za chyby
A za 3. Děkuju všem co tenhle příběh čtou každopádně každej příběh jednou končí a tento za chvilku bude končit taky 😞😭😌
Jo ještě několik kapitol a bude konec. Já sama se asi rozbrečím jelikož mi tyto postavy přirostli dost k srdci a tohle je můj nejlepší příběh co jsem napsala. Asi až dopíšu poslední kapitolu půjdu někam skočit. Bude se mi po nich stýskat