Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

Děkuju

Prošel jsem okolo nich a dělal jakoby nic.
To jsem ale ještě nevěděl co se stane potom.......

==========================================================
Z pohledu Kat

Prošel kolem nás a ani ne zavadil pohledem. No nic.
Odtáhla jsem se od něj a vysloužila si nechápavý pohled. Neřešila jsem to.  Dal mi ruku na stehno a zmáčkl mi ho. Byl to nepříjemný pocit. Ruku jsem  mu dala zase pryč.
Opřela jsem se o sedačku a usnula.
Vzbudilo mě až hlášení o tom že přistáváme.
Vyšla jsem z letadla a rozhlédla se okolo sebe. Musím do nemocnice. Za Ericem.
Vzala jsem si svůj kufr a chtěla už konečně vyjít z letiště ale zastavila mě něčí ruka. Byl to Cameron. Než jsem stačila něco říct táhl mě na záchody co byly poblíž.
Nemohla jsem ani křičet jelikož mi přikryl pusu rukou.
Když zamkl dveře začal ze mě strhávat oblečení.

Z pohledu Mattyho.

Viděl jsem jak ten dement táhne Kat na záchody. Myslel jsem že si chtějí užít nebo něco. Ale pak jsem uviděl jak má Kat pres pusu jeho ruku a různě sebou škube.
Nechal jsem kufr  ležet na zemi a šel za nimi. Otevřel jsem dveře. Nikde nikdo. Prohledal jsem skoro všechny kabinky a nic až ta poslední byla zamknutá.  Slyšel jsem ho jak ji řekl ať je zticha. Na nic jsem nečekal. Rozběhl se a vyrazil dveře do kabinky. Hned jak jsem tam vtrhl spatřil jsem skoro nahou Kat. Měla vystrašený výraz a skoro celá se klepala.
Chtěl jsem ji chytit ale zastavila mě jeho ruka na tváři. Vrazil mi facku. Heh. Napřáhl jsem se a dal mu pěstí. Hned se skácel k  zemi. Na nic jsem nečekal a vzal si Kat do náruče. Byla furt jen ve spodním prádle. Šel jsem k mýmu kufru a postavil Kat na zem. Vyndal jsem svoje triko a nasadil ji ho.  Furt se celá klepala.

Z pohledu Kat.

Po tom co mě Matty zachránil. Se mi trošku ulevilo ale furt jsem měla strach. Oblíkl mě do jeho trička. Vonělo po něm a to mě tak nějak uklidnilo. Matty si mě prohlížel a na konec roztáhl ruce. Chvilku jsem váhala ale nakonec jsem ho obejmula. Cítila jsem se tak víc v bezpečí. Hlavně když objetí zesílil.

Z pohledu Mattyho

Vtáhl jsem si ji do objetí jak nejvíc jsem mohl. Tohle mi chybělo. Celej ten let jsem chtěl jen jediný a to ať sedí vedle mě a já se ji můžu dotýkat. ,, děkuju ." zamumlala mi to ramene. ,, Kat.." začal jsem a trochu se od ní vzdálil ať ji vidím do obličeje. ,, promiň já jsem totální debil nebyla a nejsi jen další děvka řekl jsem to ze vzteku protože to.... To co si řekla mě.... Mě docela bolelo." málem jsem se tam rozbrečel. Nwm proč začínám bejt jak holka. ,, p..promiň Matty já.. Nejsi moje největší chyba v životě nemyslela jsem to tak...." do řekla a ukápla ji slza.
,, odpustíš mi prosím?"  zeptal jsem se a čekal co odpoví.
,, Matty...."

Ahojky jo další kapitola na světě.  Co Kat řekne? Odpustí mu?

Ano kapitola je dost krátká. Strašně se omlouvám že tak dlouho nevyšla a je tak krátká ale je toho na mě teď moc. Ještě mi nepřišel ani ten telefon a mamce vadí když jsem furt na tabletu. Každopádně tenhle týden by měl snad přijít.
Jinak omlouvam se za chyby a snad se vám aspoň trošku líbila.