Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

narozeniny

Vzbudilo mě šimrání na břiše. Otevřela jsem oči a viděla sklánějícího se Mattyho nad mým břichem. Když viděl že už jsem probuzená dal mi pusu a pomohl mi vylíst z postele. Až teď jsem si všimla že je další den ráno. Aspoň že je sobota. Do školy se by se mi  vážně nechtělo. Šla jsem do koupelny kde jsem udělala hygienu a oblékla se do džínů a černého trička s krátkým rukávem. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a vyšla z koupelny před kterou na mě čekal Matty. Nevěděla jsem proč.. Každopádně jeho chování jsem pochopila když se mnou došel dolů do obýváku kde na mě čekali Mike, Seb, Coby, Stuart a dokonce i Max, Brad a Chris. Od tý párty kdy jsme hráli flašku jsem je neviděla. Hned jak mě uviděli tak všichni naráz vykřikli ,, všechno nejlepší" vlastně až teď mi došlo že je 28. Března a já mám svoje 18 narozeniny. Popravdě? Od doby či umřel Martin jsem je neslavila brala jsem to jako další normální den a nechtěla ani žádný dárky... V ten den jsem se spíše utápěla v slzách.

***

Po tom co mi všichni kluci popřáli se sebrali a někam odjeli. Vlastně já s Mattym taky máme jet jenže já nevím kam. ,, no tak.... Řekni mi to prosím..." už asi po stý se doprošuji odpovědi kam tedy pojedem. Jo ještě jsme ani nenastoupili teda aspoň já to zatím nemám v úmyslu dokud nebudu vědět kam pojedem.

,, máme pro tebe nachystanou oslavu stačí." odsekl Matty a já věděla že jsem to posrala. Podělala jsem jim mou ,,tajnou,, oslavu.

Popravdě? Teď mi to bylo jedno protože i když jsem věděla kam jedeme neměla jsem v úmyslu nastoupit..... Vzpomněla jsem si na moji poslední narozenin a pohltila mě vlna emocí. Sedla jsem si na kraj chodníku a začala brečet. Moje narozeniny jsou zlo. Nemůžu to zase dovolit. Prostě do toho auta nenastoupím. Nemůžu to udělat. Nechci to zase zažít. Ten pocit že jste ztratili člověka kterého jste milovali a on vás. Ten pocit že teď tu jste na všechno... Na celý tenhle svět úplně sami.. Nechci to zase zažít prostě nechci. Z mých myšlenek mě vyrušil jeho hlas.. ,, zlato co se stalo?'' ,, nemůžu... Já do toho auta nesednu... Ani já ani ty... Nechci to zažít znova.. Nechci o tebe přijít.." fňukla jsem. ,, promiň... Já zapomněl.. Neuvědomil jsem si to.. Pojď půjdeme pěšky je to tady za rohem.." jen jsem kývla hlavou na znamení souhlasu a s jeho pomocí se zvedla.....

Párty probíhala dá se říct úžasně. Se všemi jsem se přivítala. Je něco kolem desáté večer. Je hodně divný že na svojí oslavě narozenin jsem nic nepila ale neměla jsem na alkohol zrovna náladu. Spíš se mi pořád dokola přehrával scénář mých 16 narozenin....

Sedím u baru a koukám jak se ostatní náramně baví. Matty už přes hodinu řeší něco s klukama. Nechala jsem je jelikož oni sami mi řekli že je to překvapení... Konečně se rozešli každý jiným směrem a Matty šel rovnou ke mě. Chytil mě za ruku a šel se mnou ven na zahradu... Byla tu krásná zahrada. Po pravé straně menší fontánka a uprostřed osvětlená cestička která vedla rovnou k menšímu altánku. Matty mě vedl až k tomu altánku kde mi následně pustil ruku a klekl si na levé koleno. z kapsy vytáhl malou černou krabičku kterou následně otevřel a mě pohled padl na prstýnek s zářivým diamantem uprostřed.
kapsy vytáhl malou černou krabičku kterou následně otevřel a mě pohled padl na prstýnek s zářivým diamantem uprostřed.
z kapsy vytáhl malou černou krabičku kterou následně otevřel a mě pohled padl na prstýnek s zářivým diamantem uprostřed. kapsy vytáhl malou černou krabičku kterou následně otevřel a mě pohled padl na prstýnek s zářivým diamantem uprostřed.
Z kaps vytáhl malou černou krabičku kterou následně otevřel a mě pohled padl na prstýnek s blíštícím se diamantem uprostřed.

Kat vím že jsme spolu krátkou dobu.. Ale taky vím že ty jsi ta jediná se kterou chci žít. Mít děti, zestárnout a taky umřít.  Než jsem tě poznal byl jsem jen obyčejnej děvkař a kretén kterej si myslel že už žádný city nemá. Ale ty jsi mi je znovu ukázala a já se zase zamiloval do tý nejúžasnější holky co jsem kdy potkal a už j nechci nikdy ztratit. Miluju tě. Jsi ta kterou chci dělat šťastnou po zbytek života a i když jsem žárlivej debil  kterej je do tebe až po uši zamilovanej tak doufám že budeš jenom moje... Proto se tě Kat ptát... Vezmeš si mě?

Vaše názory?
Co Kat odpoví?

musím to už nějak ukončit... Prostě dál psát už asi nemůžu.. Sama nemám čas a skoro ani náladu psát.. Udělala jsem dost chyb ve svým životě a taky právě teď dost lidí ztratila...