Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4

🔪🔪🔪

Vím že mě dovezli do nějakého skladu.. Nebyl to opuštěný barák tak jako v některých filmech kde vás většinou zavřou do sklepa.
Přivázali mě k židli. Jak jinak. A nechali mě tam. Celý prostor byl úplně prázdný jen já a židle. Měl jsem strach. Nevěděl jsem proč tu jsem. Co jsem udělal že končím takhle. Nevěděl jsem co se děje. Proč zrovna já.
Jestli to má nějakou spojitost s tím co se dělo. S minulostí.
Snažil jsem se vymanit z toho provazu pomocí kterého byly moje ruce svázané když do skladu přišel zpátky jeden z těch mužů. Nesl sebou nějaký kufřík který přede mě následně položil na zem.
,, To kvůli tobě to všechno tak skončilo.. Teď za to zaplatíš." promluvil a z kufříku vyndal hned několik nožů.

Z pohledu Kat

Sedím tu na posteli a čekám než pro mě sestřička přijde jelikož Mám jít na další vyšetření.
Otevřou se dveře do pokoje ale sestřička to není.
Je to Jacob, Kat a Arty.
,, Kat je tu Matty?" zeptá se mě hned Jacob. ,, Není proč?" při vzpomínce na to že tu nebyl už asi dva dny a ani se neozval se mi nahrnou slzy do očí.
,, Doma se neukázal skoro dva dny. Měli jsme něco zařídit ale vůbec nebere telefony. Zkoušeli jsme mu volat už všichni. Tak jsme mysleli jestli není tady." Vyhrkl ze sebe Arty.

,, T tady t taky nebyl a ani se neozval. Myslela jsem si že se něco stalo. Ale bála jsem se napsat. "

,, No tak to je v háji. Musela se něco stát. "

,, Já.. Já v televizi viděla že Max utekl z vězení.." začala jsem se bát ještě víc. Toto není normální.

,, Myslíš že by mu mohl nějak ublížit?" zeptal se Jacob mezitím co Kat už seděla u mě a snažila se mě nějakým způsobem uklidnit.

,, Já já nevím.. Asi jo. Vem si co.dělal mě. Je schopný všeho."

,, Tak já s Artym zajdeme na policii a Kat ty tu s Kat zůstaň. Bude to tak lepší."
Jen jsme na to obě přikývly a kluci hned na to odešli z pokoje pryč.

Ahoj, další kapitola tu. Popravdě jsem se hodně přemlouvala abych vůbec něco napsala😅
Ale doufám že se líbila a omlouvám se za chyby.

"Provokatér."