Z pohledu Mattyho
Byl jsem zrovna na cestě ke Kat když na mě vyskočil z poza rohu ulice nějaký chlapík s kuklou a pistolí v ruce. Než jsem stihl nějak zareagovat už jsem ji měl u hlavy. ,, Budeš živej jen když budeš dělat co řeknu.'' Přikázal mi . Jen jsem lehce přikývl a raději mlčel. Můžu doufat že to přežiju.
Strčil do mě ať se rozejdu a tak jsem i udělal. Vedl mě do menší uličky kde na druhém konci stálo černé auto. Jak jinak. Skoro mě až hodil do auta na zadní sedadla kde seděl další muž v kukle který mi hned přes ústa nalepil izolepu a ruce svázal k sobě. Připadal jsem si jako v nějakém filmu jenže toto nebyl kurva žádnej film ale krutá realita. Zavřel za námi dveře a nasedl na místo řidiče a hned na to se rozjel. Mě neznámo kam.
Z pohledu Kat
Nevím co se děje. Jestli jsem udělala něco špatně. Jestli se něco stalo. Jestli je vše v pořádku. Bojím se. Mám šílený strach ale nikdo mi nechce pomoct. Přestávám mít veškerou sílu a naději. Toto je doufám jen zlý sen který brzo přestane. Nechci zažít další zklamání. Další bezmoc. Další slepou uličku kde už není cesty dál ani cesty zpět. Mám strach že to všechno zase během chvíle skončí. Že už nic nebude tak jako dřív. V hlavě mám tolik myšlenek. Ale ani jednu nemůžu nikomu říct. Trápím se ale nikdo to nevidí ani nevnímá. Po nocích brečím ale nikdo o tom jak jinak neví. Nejradši bych od tud utekla a běžela na nejbližší skálu kde bych skočila dolů a všechny ty starosti, emoce, city a trápení přestalo. Už nevím jak dál. Už takto nemůžu. Věřila jsem mu ale to jsem zřejmě neměla.
AAAHOJ, další kapitola je tu. Je psaná hodně na rychlo takže se omlouvám že je tak krátká.
ČTEŠ
Miluji tě ale bojím se ti to říct #2,#3, #4
Romance2# když jsem ho spatřila nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byl úplně jiný. Kráčel si to přímo ke mě a já mohla cítit jeho mentholovocigaretovou vůni, která mně doslova omámila. Byla jsem si ale jistá že už to není ten Matty. Ten kterýho jsem tak mi...
