Dítě Čtyř

Kapitola 9

Kapitán tedy stočí kormidlo a vyrazíme směrem k lodi která se před chvílí objevila. Will zvážní a vezme si z pod jedné z veslařských lavic kousek ode mě jednoruční meč. Zasune ho do pochvy a postaví se vedle mě.

„ Jestli dojde na boj, nemíchej se do toho moc. Sice jsem viděl co dokážeš, ale jestli to opravdu jsou piráti, nevím jestli bys zvládla všechny." řekne mi a pokyne svým mužům aby byli připraveni na případný útok.

„ Jestli nastane souboj, budu nejspíš schopná ho vyhrát i bez vás." usměju se a snažím se udržet vážný výraz. Princ se chystá zasmát ale když se na mě podívá, vidím v jeho očích náznak úleku. Trochu se oklepe a podívá se na mne znovu.

„ Takhle se na mě prosím nedívej. Úplně mě z toho zamrazilo." řekne mi a políbí mě. Loď se najednou zhoupne jak přejedeme přes okraj proudu který nás doteď poháněl a kapitán začne vykřikovat rozkazy mužům v lanoví. Loď se zatím přiblíží na necelé dvě míle, a rychlostí jede naším směrem.

„ Na palubě leží asi šest lidí, zraněný kapitán ovládá loď a dva mladí chlapci pobíhají v lanoví a plní povinnosti za všechny ostatní. A že jim to jde!" podiví se muž který je v lanoví nejvýše a zřejmě funguje jako navigátor. Když se loď přiblíží skoro úplně k nám, všimnu si že kapitán je opravdu silně zraněný. Všimne si mě a smutně se na mě podívá. Najednou je v jeho očích vidět odhodlání a z plných plic zakřičí.

„ Je to past! Jsou v podpalubí!" přičemž se dveře do podpalubí rozrazí a na palubu začnou vybíhat po zuby ozbrojení muži.

„ Připravte se na boj! Snažte se zachránit námořníky!" křičí princ na své muže, i na kapitánovi muže kteří se ozbrojili a čekají až se lod přiblíží natolik aby ji mohli velkými ocelovými háky přitáhnout blíž.

„ Bijte je! Sejměte toho kapitána co nás prozradil!" slyším křičet celkem staře znějící hlas z druhé lodi. Kapitán druhé lodi, který nás na piráty upozornil je teď obklíčen stahujícím se kruhem pirátů. Neváhám ani sekundu a teleportuji se k němu.

Nevím proč to dělám, ale zcela instinktivně použiju několik rychlých kouzel vody a země
abych zakryla kapitána a zamezila pirátům se k němu dostat. Piráti se zaleknou mých kouzel a začnou ustupovat. Náhle si to však rozmyslí a vyběhnu mým směrem. Slyším zděšený výkřik prince z druhé paluby který se kouká mým směrem. Tohle je čas abych mu předvedla nějakou tu sílu. Jednoho z pirátů zmrazím, vyskočím a udělám si z něj odrazový můstek k co největšímu skoku. Když se dostanu za piráty, otočím se a nechám dřevo pod nimi se změnit ve vzduch. Piráti se propadnou do vody a já dřevo zase vrátím do původní podoby. Slyším za sebou dusot nohou a stěkavý hlas vydávající rozkazy. Ten hlas se mi nelíbí a tak zaměřím jeho majitele, zřejmě pirátského kapitána, a vyšlu jeden přesně mířený kousek ledu na jeho hlavu. Jeho hlas po krátkém výkřiku skončí a muž spadne na zem. Je to boj. Pokud bych ho nezabila já, zabil by on mě. Přesto trochu zakolísám a jeden z pirátů kousek ode mě toho využije a zabodne mi dýku do lýtka. Leknu se a ihned ho pomocí energie vyhodím z lodi. Na druhé straně paluby se začínají ozývat zvuky boje, protože princovi a kapitánovi muži naskočili na loď. To mi dodá odvahu a rychle svážu několik pirátů vodou. Kdybych uměla lépe i zemi, uměla bych svazovat lépe. Asi ji taky maličko budu muset cvičit. Poslední pirát uzavřený mezi mnou, princovou skupinou a kapitánovými muži se rozhodne zachániz život skokem do vody a snaží se uplavat.

„ Niro! Proč si se tam sakra teleportovala!" zakřičí ihned Will a přiskočí ke mně. Cítím že omdlím a tak ještě zruším bariéru chránící cizího kapitána. Poté se svezu na palubu a v mé mysli zavládne tma. 

Ježíš ty kapitoly jsou kratší a kratší... :P Snažím se to dělat tak aby obsahově byly na podobný úrovni ale přísahám že dneska bude ještě další!! Doufám že se vám tahle aspoň trochu líbila když jsem tam dal jeden rychlejší souboj s piráty. Užívejte si den a já se loučím!

Btw, ano kapitoly nepíšu ale v tuhle chvíli je všechny mám předpracované. Až je začnu psát (dojdou ty předpracované,což se blíží) poznáte to nejen na tom že se budu snažit ti rozepsat ale zároveň ukončit v dobrém místě. Navíc poznáte že se změní styl psaní protože jsem na Dítěti dlouho nepracoval a když dlouho nepíšete svým stylem ale používáte jiný, tak to chvilku trvá než se nahodíte zpět. :)