Dítě Čtyř

Kapitola 34 - Sultán

Probudím se o několik hodin později a když se rozhlédnu, uvědomím si, že jsem zpátky v pokoji se sametovým křeslem. Ležím na velké posteli s nebesy, zachumlaná v tenkých, rudých přikrývkách. Will vedle mne se také zrovna probouzí. Venku je slyšet rozruch a když vstanu a vyhlédnu z okna, pochopím proč. Branou projíždí velká skupina vojáku, s honosně oděným mužem vpředu. Všichni vojáci, kteří doposud sbírali těla mrtvých Toruků, se otáčí a padají na kolena. Will ke mě přijde, chytne mne kolem pasu a položí si hlavu na mou hlavu. Náměstím najednou zazní krásný, zvučný hlas.

„ Vstaňte pánové. Jediný kdo by se zde měl klanět jsem já." Promluví onen honosně oděný muž a já pochopím že jde o sultána. Will se vedle mně začne oblékat a podá mi krásné tyrkysové šaty. Začnu si je oblékat a dál poslouchám sultánovu řeč. „ Když jsem se kapitánu Mousovi svěřil se svým plánem, očekával jsem nechuť a rozhořčení z jeho strany. Jediné co ukázal však byla naprostá věrnost a důvěra. Odpověděl mi Pokud město se svými muži nedobudeme, padneme. Ale můžete počítat s tím, že s sebou vezmeme tolik Toruků, kolik bude jen možné. Myslel jsem si že jde jen o bláhové řeči mladého muže. Když vás tu ale vidím, chápu, že říkal pravdu."

Will mě rychle provede chodbou dolů a když vyjdeme na náměstí, sultán zrovna sesedá z koně.

„ Kde je náš hrdina? Kdepak je kapitán Mousa?"

„ Zdravím veliký sultáne. Bohužel vám musím popřát upřímnou soustrast, neboť kapitán Mousa padl v boji. Splnil však svůj slib a při boji proti třem protivníkům je vzal všechny s sebou." Promluví Will. Jeho tón najednou dostává nádech tónu který v řeči má i král.

„ Ach..." vzdychne sultán a v jeho očích se značí opravdový zármutek. „ Bylo to ode mne bláhové dávat jeho život v sázku. Nechám mu vystrojit královský pohřeb, stejně tak všem jeho padlým mužům."

Po chvilce ticha opět promluví a vykročí směrem k nám.

„ Jestli se nemýlím, vy jste princ William a toto je určitě vaše přítelkyně, Nira, že?"

„ Ano sultáne. Jsem poctěn tím, že vás mohu poznat."

„ Nápodobně. mladý muži. Opravdu se omlouvám za vše co se událo, ale nečekal jsem, že se Torukové rozhodnou proti vám vyslat takové množství mužů. Zdá se že o vás měli opravdu velký zájem."

„ To můžeme vyřešit později pane," odpoví Will a kývne směrem k tělům sultánových vojáků. „ Hroby jsou připravené."

„ Dobře tedy. Je jen spravedlivé, aby muže na jejich poslední cestu doprovázel muž, který je přivedl na její počátek.."

Chvíli nato se koná pohřeb všech padlých mužů, kteří zemřeli ve službách sultanátu. Kapitán, kterého Will jmenoval, nechal hroby vyhloubit hned, jak dokončili všechny důležité práce. Sultán pronese krásnou motivační řeč a popřeje všem padlým hodně štěstí na jejich posmrtném putování k bohu. Těla jsou poté spuštěna do hrobů a do každého hrobu položí sultán zbroj padlého, jeho zbraň a nějaké peníze. Sultán osobně poprosil o čest zakopat Mousovo tělo a když práci dokončil, ještě se nad hrobem pomodlil. Všichni muži se poté rozešli a sultán se otočil k nám.

„ Princi, Niro. Omlouvám se že jste se museli účastnit těchto pochmurných chvilek, ale snad tato událost napomůže tomu, aby se naše národy stmelili. Teď bych vás, princi, poprosil jestli byste šel se mnou a vyřešil se mnou to, kvůli čemu jste do naší země přijel."

„ Dobře. Niro, omlouvám se ale tohle je věc které se nemůžeš účastnit. Tedy, pokud to sultán nechce."

„ Samozřejmě, pokud se chcete přidat, nebudu vám to mít za zlé," usměje se na mě sultán a já úsměv oplatím.

„ V pořádku. Půjdu prohlédnout všechny zraněné," odpovím a odejdu. Will se sultánem vejdou ještě se skupinou několika vojáků do Alexejova sídla a poté mi zmizí z dohledu.

Juchů! Tahle část je sice krátká ale povedlo se mi vymyslet alespoň maličko inteligentní nadpis! ( Ne dobře...)

Co se bude dít příště? Myslíte že Will s Nirou zůstanou v Seině a sultán je třeba pozve na nějakou dobu na svůj hrad?

Pokud se příběh líbí, budu fakt rád za votes!

Prozatím, goodbye!