Kapitola 98 - Potopená loď, dobrá loď

3.2K 319 18
                                    

„ ZAKRÝT!" zakřičí okamžitě Rikk a strhne nás oba s Willem do zákopu. Ani ne sekundu na to ozve strašlivá směsice praskání dřeva, nárazů a vyděšených výkřiků. Když vzhlédnu, všimnu si že nade mnou, přímo v msíte kde sjem před sekundou měla hlavu, zeje v zadní stěne zákopu obrovská díra, ve které je zaražená rozpálená, skoro čtvrt metru široká kovová koule.

„ Sakra! Dostalo to několik chlapů." Vykřikne Rikk když se rozhlédne po části zákopu kterou vidíme. Všimnu si několika ležících těl, přičemž některým dokonce vhybí končetiny.

„ Co to sakra je!" vyhrkne najednou Will a ukáže směrem na západ. Když se podívám tím směrem, všimnu si že sdvě západní věže se skáceli a spadli přímo do zákopu, na naše vojáky.

„ Oni tím podstřelili nohy těch věží! Niro, sakra, jsou v té tvojí pasti?"

„ Ne! Jsou mnohem dál! Jak je možné že dostřelí tak daleko?"

„ Ty koule lítají díky nějakému výbu.."

Rikka opět přeruší ohlušující rány a následný rachot, způsobený kovovými koulemi létajícími kolem a zraážejícími se do země. Poté co rány dozní zvednu zrak, a okamžitě se mi udělá špatně. Muž, který seděl vedle nás akterý patřil k Willově četě, sedí na zemi a přímo uprostřed břícha má zaraženou jednu z těch straščlivých koulí.

„ Doprdele, Marve!"

„ Je pozdě Wille.", odtrhne Rikk Willa od mrtvého těla které se Will sanžil zvednout.

„ Co to sakra je za zbraň. Proč mágové něco neudělají?"

„ Nevím... Musím něco zkusit.", vyhrknu a začnu se soustředit. Přivolám k sobě všechnu energii větru kterou jsem nechala nahoře na mysu Velké Války a enchám ji nashromáždit dvacet metrů před lodě, ze kterých ony smrtonosné koule létají. Bohužel jsou lodě moc daleko od sebe na to abych energii nastřádala před všechny.

„ Snad to vyjde.", polknu a všimnu si že Will chytil Rikka z pusu, aby mně neznervózňoval. Začnu se soustředit na enegii, kterou si musím představit protože ji nevidím, a začnu ji skládat do podoby obří vetrné sítě. Když práci dokončím, nastane nejhorší část. Musím počkat dokud lodě opět nevypálí...

Trvá pár minut, když se opět ozve ona smrtonosná píseň pálících zbraní, které neznám. Okamžitě nechám energii větru změnit ve vítr a pár sekund na to cítím jak se moje síť natahuje, a následně se smrš'tuje zpět do původní polohy. Když začnou koule opět dopadat, uvědomím si že celá západní část, neboli část na kterou pálili lodě před kterými byla moje stěna, se nezdá být nijak hlasitě ničená. Když koule přestanou chvíli dopadat, Rikk trochu smutně zamumlá.

„ Moc jsi toho neudělala."

„ Tak se podívej.", odpovím radostně když vykouknu ven ze zákopu.

Obě lodě před kterými jsem vytvořila síť se zdají být ve velice špatném stavu a podle stavu západní části pláže zjistím, že jsem úspěšně zablokovala celý útok.

„ Potápí se! Jak jsi to udělala?"

„ Vrátila jsem jim jejich blbý koule!", zakřičím radostně a po celé délce střední části zákopu ve které jsme se ozve překvapené broukání. Rychle zasednu zpět do zákopu a pomocí energi svého Ribu vyhledám arcimistra.

To jsi udělala ty? Jak? Ozve se mi hned v hlavě arcimistrův užaslý hlas.

Vytvořila jsem před nimi velké větrné sítě které jim koule vrátili. Jestli máte jakkékoliv větrné mágy, ať to udělají také. Hned jak se ozve výstřel mujsí síť změnit ve vítr a ona ty koule vrátí.

Výborně Niro! Že to ale byla strašná chvíle když jsme neměli co dělat..

praštím do hlíny přede mnou.

„ Sakra! Kolik jich mají?"

„ Hned... Mají dvacet těhle střeleckých, další co vidím jsou přepravní. Ale to není celá flotila, zbytek pořád připlouvá... Bože to je strašně moc lodí.", polkne vystrašeně Rikk, který pozoruje flotilu dalekohledem.

„ Zalez!" křikne Will a stáhne nás zpět do zákopu.

„ Neboj se, střílí každých osm minut, to už jsem zjistil. Navíc se teď přidali nové lodě, takže se to asi prodlouží. Snad to ti vaši mágové vykryjí tak, jako to udělala Nira. Niro, neříkala jsi ještě něco o vodě?"

„ Ano, ale to udělám něco jiného.", prohodím přičemž už přesouvám svoji skrytou energii vody a nahromadím je pod všechny střelecké lodě, které jsou zřejmě připravené tak aby se mohli rychle nahrazovat.. To bude taky jejich konec.

Rychle energii začnu roztáčet, a snažím se ji donutit točit tak rychle, že až ji změním ve vodu, vytvořím obrovský vír. Zrovna když už je energii roztočená dost, ozvou se opět ty strašné rány, které mě buhuužel vyvedou ze soustředění, protože se instinktivně přikrčím co nejvíce, aby mně nemohlo nic trefit a cítím jak energie skoro okamžitě ztratí svoje otáčky a zastaví se.

„ Sakra..."

„ Moc dobře to nezastavili.. Ale tři lodě jsou poničené. Skvěle! Mění je!" křičí Rikk který vykukuje ze zákopu i když koule pořád létají.

„ Ty debile!" zakřičí Will a okamžitě ho strhne zpět. Pár sekund na to místem kde před chvílí stál prolétne jedna z mnoha koulí.

„ Promiň Wille.", vyhrkne Rikk a dokud nárazy neustanou, jsme všichni schovaní v zákopu. Přesně ve chvíli kdy už se zdá být bezpečno se nad bojištěm roznese hlas generála.

„ Vojáci! Zdá se že tahle smrtonosná palba bude díky našim silným mágům ukončena! Rychle zastřeště své zákopy, míří k nám lodě nesoucí vojáky! Možná už jde o pokus o vylodění, takže taste své meče a bijte je jako jsme vždy bili každého nepřítele království!"

Proč se mi zdá že to není tak dobřee napsaný jak jsem si to představoval? :( Dejte mi prosím vědět jestli to mám psát detailněji :P :D

Dítě ČtyřKde žijí příběhy. Začni objevovat