Dítě Čtyř

Kapitola 127 - Nepřátelský tábor

Will

Probudím se v nevelkéem stanu, hlava mně bolí jako střep a když se pokusím zvednout, zjistím že mé ruce, stejně jako nohy, jsou svázané silným konopným provazem.

„ Helemese! Generál se probudil!"

„ Co se.. kde to jsem?"

„ Jste v našem táboře, to je snad jasné ne?"

„ Ale.. jak jsem se sem dostal?"

„ Jak asi? Prohráli jste bitvu! Nebojte, nikdo nezemřel. Vaše kamarádka ale utekla, to je nemilé."

„ Počkat.. Já se nepamatuji že bychom bojovali.."

„ Přesně tak. Není nic a nikdo silnější než náš vůdce, Magnus Moudrý."

„ Tak to by si měl pokecat s Nirou," zasměju se. Muž ke mne okamžitě mrštně přiskočí a vrazí mi takovou facku, že mi hlava uhne do strany.

„ Ani neví jak se chovají zajatci.. Ale má štěstí. Chce ho Spojenec... Nic mu neuděláme.." začne si muž mluvit pro sebe a promne si ruce. Opatrně se ohlédnu kolem, přičemž zjistím že jsem ve tanu společně s mými muži, Iorim, Kremnisem, Faendalem, Zacharym, Svenem, Valorem a Howardem, všidhni do půlky těla svlečení. Uvědomím si že jizvy na Zachově těle teď nesvítí, takže to spíše vypadá jako by byl obětí nějakého mučení. I kdž je způsobil přesný opak..

Počkat! Vždyť... neříkal právě že Nira utekla? Kam utekla? A proč?

„ Říkal jste že moje kamarádka utekla?"

„ Ano, ta holka," zakýve muž hlavou, následně jí trhne a opět promluví podivným hlasem, „ Ta kterou Spojenec chtěl nejvíc. Ta utekla.."

„ Kdo je spojenec?"

„ To tebe zatím nemusí zajímat.." opět podivně pootočí hlavou a zaskřehotá, „ Ale až ho bude stahovat z kůže, možná ho to zajímat bude..." s těmito slovy se otočí a pomalu ze stanu vyjde.

„ Co to bylo za chlápka sakra?" vyhrkne najednou Sven, který dělal že spí.

„ Nevím, ale tohle se mi ani trochu nelíbí."

„ Proč sakra říkal co si myslel?"

„ Doufám že to bylo jen to, co si myslel.."

„ Každopádně musíme zjistit co se stalo. Pamatuju se že jsem se zrovna chystl zapíchnout jednoho z nepřátel jak podsvinče, a pak nic."

„ Jsem na tom stejně. Zrovna jsem kryl šikmou střechu jednoho z nich a pak už si nic nepamatuju."

„ Dobré ránko hoši," zasměje se Sven a pohlédne vedle sebe, na probouzejícího se Zacha a Howarda, „ Jak se naše šípkové růženky vyspali?"

„ Docela dobře, ale jestli mi okamžitě nesundáš ten provaz nebo co to je tak ti vymlátim kosti z těla.." zamumlá unaveně Howard a pomalu se začne rozkoukávat.

„ Jak jistě vidíš, já jsem na tom podobně. S velikou radostí bych ti ty ruce rozvázal, ale asi to nepůjde.."

„ Kde to sakra jsme?" vyhrkne Zach skoro ve tejnou chvíli jako Howard.

„ Vítejte v tajemném stanu někde v lese," zasměju se a Sven přitaká.

„ Ježiši, mě bolí hlava..." zamrká Howard a Zach si nás nechápavě prohlédne.

„ Nepřátelský tábor? Jak jsme se sem.. Pamatuju si jak jsem se zrovna přetlačoval s nějakým černochem, pak už nic.. To mě ten slaboch porazil? My jsme prohráli?"

„ Zdá se že ano, ale jinak než si myslíš. Zdá se že nás ten nepřátelský vůdce, se kterým původně bojovala Nira, všechny uspal.

„ A kde Nira vůbec je?" zvedne hlavu vyjevený Iori, o kterém jsem nevěděl že se probudil.

„ To netuším. Ten divnej chlápek ale říkal že někam utekla..." vyhrkne Sven když se rozhrne plachta stanu a dovnitř vejde onen nepřátelský vůdce.

„ Zdravím pánové. Vidím že moje kouzlo funguje opravdu dobře, to mně opravdu těší. Zdá se že jsem jediný kdo odhalil tajemství energie lesa. To je snad ještě lepší."

„ Kdo jste?"

„ Ah, jsem to ale nezdvořák. Mé jméno je Magnus Moudrý, ale pro vás pouze Magnus. Vím že nechápete co se právě teď děje, takže mě prosím nechte mluvit," přátelsky se usměje a přitáhne si křeslo tak, aby seděl přímo před námi. Následně pohlédne na ještě spícího Faendala, Kremnise a Valora, kteří se po jeho pohledu náhle probudí.

„ Dobré rán.. Dobré odpoledne pánové," usměje se na ně a položí si prst na ústa, takže zastaví příval otázek který se ti tři chystají spustit.

„ Takže, právě teď se nacházíte v našem hlavním táboře. Jde o hlavní tábor celé naší organizace o které jste jistě slyšeli, říkáme si Černá Ruka a jsme následníky zaniklého náboženství Černých Jezdců. Vlastně s nimi nemáme nic společného, ale když máte nějaký původ, organizace se mnohem lépe zakládá. Vy jste právě teď našimi zajatci a než si budete myslet kdoví co, upozorňuji vás že jsme vás zajali pouze z obchodního účelu."

„ Obchodního účelu?" vyprskne Sven smíchy a Magnus se na něj udiveně otočí, „ A co naši muži? Těch pár tisíc.. To je jako prodáte?"

„ Nikoliv. Jelikož mým úkolem bylo to, abych zajal prince Williama a celou jeho družinu, rozhodl jsem se že všechny vojáky kteří vás doprovázeli propustím. Tedy hned po tom, co si vás náš spojenec převezme."

„ A kdo je onen spojenec?" zeptám se a muž se zamyšleně usměje.

„ Inu, jeho jméno mi známo není. Vím ale že je to nějaký přítel Meldejenců a že nám chce pomoct tohle králoství zničit."

„ A proč byste ho ničili? Království vzkvétá jako nikdy.."

„ To není pravda! Vesnice v některých krajích trpí chudobou, hladem.."

„ Ne. Žádná vesnice v tomhle království netrpí chudobou a hladem!" vykřikne Sven naštvaně a Magnus na něj opět vyjeveně pohlédne.

„ A to vy víte jak?"

„ Vím to proto, že jsem projel skoro celou tuhle zemi. Společně s těmito muži jsem hlídkoval a pomáhl po celé zemi a nikde, opakuju nikde, jsem neviděl vesnici, která by byla tak chudá že by své obyvatele ani nenakrmila.."

„ Máte pravdu. Nebudu vám namlouvat to, co namlouvám ostatním. Chceme království dobýt jen proto, aby nebylo v moci rodu Kelenců."

„ Tak proč mně nezabijete?" zasměju se pohrdavě, ale jeho chladný úsměv ten můj naprosto uzemní.

„ Protože mi slíbil že to, co vám udělá bude mnohem horší než jen smrt."

Ach, vy jste asi chtěli vědět něco o Niřině otci že?

Pff... sorry... :D