Dítě Čtyř

Kapitol 53 - Opět s Willem

„ V tom případě mnohokrát děkuji." Řeknu trochu zmatená jejími slovy.

„ Za tři dny se koná veselka. Mám takové tušení že otec tě již určitě pozval, jesti tě potkal."

„ Ano, král už mě na vaši svatbu pozval."

„ Tak tedy tě zvu znovu a doufám že dorazíš. Myslím si že až poznáš Aidena, mého snoubence, oblíbíš si ho. Známe se už skoro tři roky, ale jelikož mi chtěl dokázat svou lásku, rozhodl se pro mne vyhrát turnaj. Je to tak romantické, jak je to hloupé. Miluji ho i bez toho. Omlouvám se, asi tě to nezajímá. Zatím se měj Niro, brzy se uvidíme." Usměje se a kývne směrem ke knihovně. V očích se jí objeví jiskra radosti a šibalsky na mne mrkne. Dneska má snad každý dobrou náladu..

Když otevřu mohutné dubové dveře vedoucí do knihovny, přivítá mě pach starých knih, který jsem měla vždy tak ráda. Nestihnu si však ten pocit užít, protože si všimnu hnědé čupřiny vyčuhující nad opěradlo jednoho z křesel vo rohu knihovny. Nenápadně se přiblížím a když jsem jen dva metry od křesla, nadšeně k němu řiběhnu a obejmu člověka který v něm sedí. Will na mě překvapeně pohlédne, a já ho okamžitě políbím. Do polibku vložím všechnu svou radost z dešního dne i ten pocit smutku, který jsem cítila když jsem se s ním nerozloučila.

„ Jestli mě takhle budeš líbat častěji, asi se přestěhuju na univerzitu." Prohodí když konečně polibek ukončím abych se mohla nadechnout.

„ Taky tě zdravím Wille." Zasměju se a sednu si mu na kolena tak, že pořád hledím do jeho rudé tváře. V očích se mu zračí zmatek, který se mu zřejmě odehrává v hlavě. Nakonec se usměje a šťouchne mě do žeber.

„ Jen tak se teleportuješ na univerzitu, nerozloučíš se se mnou a teď mě tady takhle přepadneš?" řekne s naprosto vážným výrazem. Polekaně polknu když si uvědomím že vypadá pravdu naštvaně a než stihnu cokoliv říct, všimnu si jak mu cukají koutky. Když svěsím ramena a kouknu se na něj pomocí výrazu „ jako vážně?" tak to nevyrží a vybuchne smíchy.

„ Ani nevíš jak moc jsem v tohle doufal. Ani jsem si nemyslel že před svatbou přijedeš." Políbí mně a tím mě opět rozveselí. „ Ale měa jsi se vidět! Opravdu mám takovou autoritu?"

„ Ne, jen nemám ráda když mluvíš naštvaně." Odpovím stejně žertovným tónem a oba se rozesmějeme.

„ Tak jak na univerzitě?"

„ No, naučili jsme se pár nových kouzel, velmistr se rozhodl že mě bude osobně učit se bránit a využívat moji sílu a Julia mi dala štěně."

Will si mě užasle prohlédne a poté se rozhlédne kolem. Když nenajde to, co hledá, zaraženě se na mě podívá.

„ Copak se děje?" zeptám se nechápavě a Will s naprosto zarmouceným výrazem odpoví.

„ A to jsi mi jako své nové štěnátko nevzala s sebou aby ho tvůj přítel viděl?"

„ Nevím jestli by zvládla teleportaci." Zasměju se a Will na mně mrkne.

„ Ale já ji zvládnu."

V tu ránu už přenáším energii na univerzitu a chytm nic netušícího Willa za ruku. Těsně před tím než nás teleportuju se Will zasměje.

„ Aha, tak takhle rych..."

Objevíme se přímo u mě v pokoji, kde Julia zrovna sype Fee Bee do misky trochu granulí. Will se opět zasměje a dopoví co chtěl říct předtím

„ Takhle rychle nepřemýšlí snad nikdo. Zdravím Julio." Otočí se na zaraženě stojící Julii a ta se po chvilce váhavě usměje.

„ Dobrý den princi."

„ Prosím, pro kamarády jsem Will." Odpoví zdvořile a Julia kývne.

„ Jen jsem chtěla Niřee nakrmit štěně. Už budu muset, mějte se Niro, Wille." Řekne a poněkud rychleji než normálně vyjde ze dveří.

„ Ona se mě bojí?" zeptá se Will a nahodí nechápavý výraz.

„ Nebojí,jen nás asi chtěla nechat o samotě." Zasměju se a pozdravím Fee Bee která mi nadšeně buší packami do holení. „ Pozdrav páníčka!" řeknu jí a ukáu na Willa. Will si okamžitě dřepne a hravě roztáhne ruce, což Fee Bee stačí aby pochopila že jde o někoho komu má věřit. Přiskočí k Willovu obličeji, který se k ní ocitl až nebezpečně blízko, a začne ho nadšeně oblizovat. Will se začne smát a drbe Fee Bee za ušima.

„ Tak tohle je další důvod proč tu za tebou chci být častěji."

„ Mysím že bych ji klidně mohla brát s sebou až půjdu za tebou, Julia je sem přeci jen také teleportovala."

„ Takže to byla jen výmluva!" pohrozí Will naoko prstem a zvedne se. Fee Bee začne nedšeně běhat kolem něj a následně skočí ke mně na postel, na které sedím. Will na ni pohlédne a než i uvědomím nad čím přemýšlí, skočí po jejím vzoru takéna postel, a přistane přímo nade mnou. Nadšeně mě políbí a snaží se polibek co nejvíc protáhnout, ale můj malý sabotér ho nakonec donutí mé rty pustit. Fee Bee ho totiž v půlce polibku chytne tlamičkou za nos a zamezí mu tak v dýchání.

„ Fee Bee! Ty blázne malej!" zasměje se Will a povalí ji na záda. Potom položí pusu na její břicho a začne jí na něj „prdět". Fee Bee hravě otevře tlamičku a začne vydávat zvuky podobné psímu smíchu.

Jsem si předtím trochu spletl pojmenování kapitol, se omluvuji.

Mimochodem, máte doma nějakého pejska? Jestli ano, jakého? :D Docela by mě zajímalo kolik je na Wattpadu pejskařů.