Dítě Čtyř

Kapitola 181

„ Dobré ráno, Haru!" usměju se na muže, když k palouku dojdu a všimnu si jeho ustrašeného výrazu, se kterým se na mě otočí. Když však pohlédne na mou tvář, široce se usměje a mě stejně jako naposledy když se na mě usmál zaujme jeho krásně bílý chrup, který se vůbec neshoduje s jeho celkovým vzhledem.

„ Hebká," pronese s lehkými obtížemi a následně, i když se to zdá skoro nemožné, svůj úsměv ještě více roztáhne.

„ Nevadí že.." kývnu směrem ke koním a i když se v jeho tváři objeví smutný záblesk, s úsměvem zavrtí hlavou.

„ Musí.. běhat..." podaří se mu po několika pokusech říct a já se na něj děkovně usměju.

„ Jestli chceš, mužů říct mistru podkonímu aby ti tu jednoho dva koně nechal..."

Harovýma očima najednou projede celá směsice pocitů, ze kterých však jen rozeznám štěstí, které je však rychle vystřídáno mírným smutkem a následně se změní v naprostou hrůzu, která je však naprosto zřetelně vyvolána jakousi vzpomínkou.

„ Děje se něco?"

„ Ty..." ukáže na mě, následně přesune svou znetvořenou pravou ruku ke krku a ukazováčkem si přes něj přejede ve znamení, které znamená smrt. Na chvíli se vyděsím, protože mě napadne jestli si nemyslí že umřu, ale když si všimnu jeho soustředěného výrazu a toho, jak pomalu pohybuje rty, aby mohl následující slovo říct správně. Hned poté co se mu podaří slovo vyslovit se otočí a pomalu se odbelhá ke dveřím otcovi chaty, kterými bez ohlédnutí projde. Já mezitím stojím jako přimražená a hlavou mi, tak jako ještě včera bolet způsobená kocovinou, pulzuje slovo, které po naznačení smrti Haru vyslovil.

Ahlex..

Když ke mě Will přijde, se spokojeným úsměvem a propocenou tunykou, stále jsem vyvedená míry tím, co Haru řekl. Hned jak jsem osedlala svého a Willova koně jsem se snažila najít otce, který však podle krále pár minut předtím odešel, společně několika svými chráněnci, někam do lesa. Zatímco řejíždím prstem po popruhu, kterým jsem před chvílí Blazovi připnula na záda sedlo, stále mi v hlavě hraje ono jméno.

Ahlex..

„ Niro? Posloucháš mě vůbec?" zamává mi před obličejem Willova ruka a já si teprve v tu chvíli uvědomím, že mi Will něco říkal.

„ Ehm.. promiň. Jen jsem byla zamyšlená..."

„ Mluvil jsem o tom, že pro tebe mám naaplánované překvapení, ale tak ne, dobře..." zvedne uraženě nos a začne se dívat všude klem, jen aby nemusil čelit mému nasupenému pohledu.

„ Ty jeden provokatére..." zasměju se a začnu ho lechtat na břiše, když si všimnu jak mu cukají koutky.

„ Omlouvám se," zasměje se Will a kývne směrem k jeho klisně, kterou jsem, stejně jako Blaze, už vyhřebelcovala a osedlala. „ Děkuju za pomoc."

„ Jak šel trénink?"

„ No, zdá se že Relnin s jeho otcem příliš nevycházel a proto mu otec zakázal učit se bojovat, což bych od něj vůbec nečekal.. ale je docela šikovný. Domluvil jsem se s ním, že mu zítra ukážeš nějaké to zaklínadlo, jak jsi mu prý slíbila.." usměje se na mě, ale následně otočí hlavou k vojákovi, který na nás volá od tábora.

„ Princi Williame!" doběhne k nám a začne něco nesrozumitelně mumlat, zatímco se snaží po chvíli běhu nadechnout. Když domluví a pohlédne na Willa, ten se na něj jen usměje.

„ Nejdřív se vydýchej, poté mi to prosím pověz znovu."

„ Omlouvám se," voják se ještě prákrát nadechne, ale následně si stoupne do pozoru a začne svým, na muže poměrně vysokým, hlasem předávat zprávu od krále.

„ Jeho Veličenstvo král si přeje, aby jste s k němu při dnešní cestě připojili," ukloní se a Will mu s úsměvem poděkuje.

„ V tom případě bychom otce neměli nechat čekat," otočí se směrem ke mě a jao správný gentleman mi pomůže vylézt na koně, což lehce skazí skutečnost, že jsme oba oblečeni do brnění, které dodává podobně romantickým gestům poměrně smutný nádech.

„ Hlavně si pamatuj, že na dnešní večer už máš plány," mrkne na mě záludně když dosednu do sedla a bez dalších slov přejde ke své klisně a jedním plynulým pohybem se vyšvihne do sedla.

Tak jo, dneska nemám na psaní romantických kapitol náladu, takže se omlouvám, ale "soukromou chvilku" si přečtete až zítra :(

Mimochodem, jelikož je dneska ten Valentýn, tak vám k němu všem přeju, aby jste si našli nějakého skvělého přítele či přítelkyni... 

Abyste dělali lepší věci než četli ve svátek zamilovaných tuhle knížku...

A tady máte <3, abyste věděli že já vás budu mít vždycky rád :D