Dítě Čtyř

Kapitola 69 - Uu, 69 :3

„ Měli jste se vidět." Začne se Patrick najednou smát a zvedne se ze země.

„ Přesně! Ani jste si nevšimli že jsem tam ta těla věšela!" začne se za námi smát Lydia a já si vuědomím že v době kdy Patrick vyprávěl příběh vedle něj neseděla.

„ Tohle už mi nedělejte." Zašeptá potichu Julia která je narpsoto bílá a drží se za hrudník.

„ Promiň Juli, museli jsme to udělat. Tyhle „těla" se vám ale budou líbit! Jsou to všechno Piňaty!"

Vzpomenu si že Piňata je nějaká věc do které se musí bouchnout se zavázanýma očima a uvnitř je schovaný nějaký dárek. Vzpomenu si na ni proto, že jsem ji jednou viděla na oslavě narozenin baronova syna. Toho dne jsem se opravdu od srdce zasmála. Bylo mi sedm, stejně jako ten den baronovu synovi. Zrovna jsme s matkou procházeli hradem na jehož nádvoří se oslava odehrávala. Zrovna když jsme vyšli, odváděl baron svého syna k Piňatě pověšené na větvi jedné z jabloní. Stoupnul si za svého syna a třikrát s ním zatočil, nakonec ho namířil přímo na piňatu a řekl mu ať do ní praští. Nevím co mu syn rozuměl nebo jestli si myslel že je piňata za ním, každopádně opravdu dobře vím že ten den svého otce praštil do velmi citlivých míst. Matka se začala smát a já, jelikož jsem věděla že takováhle věc se stane jednou za život, jsems se k ní přidala. Z nostalgického vzpomínání mě najednou vyruší Willova slova.

„ Bože, málem jsem dostal infarkt!" zasměje se a přitáhne mě k sobě. Když se mi při polibku otře rukou o tu mou, cítím jakou má husí kůži. „ Opravdu umíš vyprávět Patricku."

„ Děkuju! Tady máš pásku a obušek. Můžeš jít první." Ukáže na jedno z visících těl. Uvědomím si že i přes to že jsou všechna oblečená do mužského oblečení, představují nás, tedy mě, Julii, Siffa a Willa. Ta pátá je mi neznámá a když se zeptám Patricka proč jich je pět, usměje se.

„ Aby to sedělo k příběhu."

Will si zatím navlékl pásku a porpsil Patricka aby ho odvedl k piňatě. Patrick ho k ní dovede a asi pětkrát s ním otočí. Will se nevědomky otočí ještě jednou a když na sobě necítí Patrickovi ruce, praští přímo před sebe. Bohužel praští přímo do místa kde stojím, a tak za velkého smíchu ostatních mi tlustou dřevěnou tyč skoro přerazí o hlavu. Cítím jak se mi hlava zamotala a když zamrkám, uvědomím si že omdlévám.

„ Dobré ráno lásko." Probudí mně Will. Políbí mně na čelo a já se zmateně rozhlédnu. Ležím na velké dvojposteli uprostřed mě neznámé místnosti. V hlavě mi pulzuje a cítím jak mám těžký jazyk. Když si položím hlavu na čelo, bouchnu se do velké boule která se mi na ní po Willově ráně vytvořila. Otočím se naštvaně na Will ležícího vedle mě a on smutně sklopí zrak.

„ Opravdu moc se ti omlouvám. Já.. neviděl jsem a.." snaží se mi smutným hlasem omluvit. Uvědomím si že za to vůbec nemůže a tak ho obejmu kolem krku.

„ Vím že jsi měl zavázané oči Wille. Neviděl jsi mě."

„ Stejně se ti moc omlouvám."

Chystám se vstát z postele ale Will mě se smíchem zadrží.

„ Je pět ráno."

„ Tak proč mě budíš?" zasměju se nad svou chybou a opět si lehnu. Přitulím se k Willovi a užívám si teplo které vyhází z jeho těla. Will mě hladí rukou po zádech a pochvilce mi navrhne jestli bych nechtěla masáž. Nadšeně souhlasím a svléknu si krásnu bílou halenku a šortky které mi Will zřejmě oblékl na spaní. Položím se na břicho a nohy si přikryju dekou. Will si sedne na můj zadek a začne mi pomalu promasírovávat ztuhlé zádové svaly. Chvíli mě masíruje a já začnu slastně sténat když cítím jak moc se má záda uvolnila.

„ Na tohle kouzlo asi neumíš co?"

„ Na to mám tebe!" odpovím se smíchem a Will mě políbí na temeno. „ Tak, teď si lehni ty!"

„ Opravdu? Dobře!" zasměje se Will ataké se svlékne. Když si lehne na břicho a příkryje si nohy dekou, sednu si mu na zadek stejně jako předtím on. Když dosednu, neodpustím si poznámku o jeho chlupatých nohách které se oba zasmějeme. Položím ruce na jeho vypracovaná záda a uvědomím si že je Will svalnatější než většina normálních mužů. Začnu mu pomalou promasírovávat svaly a užívám si jak se moje ruce do jeho tvrdých svalů boří a uvolňují tlak který v nich je nastřádaný. Masíruju Willa asi deset minut, když si všimnu že pomalu usíná.

„ Máš krásně vypracovaná záda." Řeknu mu a Will sebou trhne.

„ Ah, děkuju. Ty jsi krásná celá. Málokdy se stane že tě masíruje někdo naprsoto nahý." Zasměje se Will a já si uvědomím že jsem si zapomněla obléknout halenku. Když po ní sáhnu, Will mě chytí za ruku a otočí se na břicho.

„ Nemyslel jsem to tak že by mi to vadilo." Zasměje se a já se tedy přímo před ním provokativně protáhnu a vystrčím co nejvíc hrudník. Will se zasměje, přitáhne si mě k sobě a přikryje nás. Cítím jak jeho ruka jezdí po mém nahém těle a způsobuje že se motýlci v mém podbřišku můžou zbláznit. Jeho dotek funguje jako elektrický šok který přináší slast celému mému tělu. Najednou se ozve zaklepání na dveře a následně se otevřou. V nich stojí vysmátá Julia oblečená jen ve spodním prádle a když si všimne že spolu jen ležím pod dekou, usměje se.

„ Aspoň jsem vás při ničem nenachytala jako ty Niro! Před chvílí tady byl mistr Rubidius a dal mi tohle. Prý budeš vědět na co to je." Hodí mi prsten který jsem dostala od Aeiry. Asi jsem si ho zapomněla na univerzitě. Julia se otočí a když zavírá dveře, nenápadně na mě mrkne. Když se vrátím pohledem k Willovi, uvědomím si že si celou dobu prohlížel Juliinin zadek.

„ Ehm. Tobě nestačí že tu s jednou dívkou ležíš?"

„ Promiň... Jak často se ti stane že máš u sebe v pokoji dvě krásné dívky, jednu ve spodním prádle a duhou nahou?" zasměje se a já ho plácnu do hrudi.

„ Kde jsme to přestali?" zeptám se a přehodím si přes něj nohu.

Kapitola 69 s trochou nahoty.. Náhoda?

Fakt moc děkuju že čtete, jak jsem tak koukal tak jeden den starou kapitolu četlo padesát lidí, což je tak opravdu super :3