Dítě Čtyř

Kapitola 51 - Souboj

„ Zdravím Niro." Pozdraví mne arcimistr když vejdu do věže mistrů. „ Pojď za mnou, zařídil jsme pro nás speciální učebnu."

„ Dobrý den arcimistře." Odpovím a náseduji ho po schodech nahoru. „ Myslela jsem že učebny jsou jen v spodních částech univerzity."

„ Ano, většina ano. V podkroví věži mistrů jsme ale vytvořili speciální cvičiště kde jsem trénoval já i Rubidius, stejně tak tam budeš trénovat i ty."

Když konečně vyjdeme točité schodiště, objeví se před námi solidní dubové dveře. Arcimistr si všimne že si je prohlížím a poznamená.

„ Jsou zvukotěsné. Tahle cvičenba slouží všem mágům kteří používají kombinovaná kouzla, protože většina z nich je velice nebezpečná."

„ Proč se tedy nachází na vršku věže kterou obývají ostatní lidé?"

Arcimistr se jen usměje a otevře dveře. Odhalí mi tak velkou místnost, plnou různých terčů, panáků, podivných rour a dalších věcí které nevím na co jsou. Prohlédnu si z čeho je místnost postavená a okamžitě si uvědomím jak pevná je. Podlaha celá je tvořena magicky tvrzeným kovem, tím pádem má celá učebna úžasný nádech ohnivé energie. Tento kov je i ve stěnách a ve střeše, jen ne v takovém množství.

„ Trvalo nám hodnou chvíli než jsme mohli cvičebnu začít využívat. Každý den jsme společnými silami vytvořili něco kolem metru čtverečného tohohle kovu. Ta práce a vyčerpání se ale vyplatily. Podívej." Řekne a vytvoří v ruce obrovský lávový oštěp. Zabodne ho do země a odstoupí, přičemž oštěp se začne zvětšovat a poté silně vybuchne směřujíc všechnu sílu exploze do podlahy. Jediné co se s podlahou stane je, že se ohřeje.

„ Rubidius jednou proděrvavil část támhleté stěny, jinak se tu nikdynic vážnějšího nestalo." Mávne arcimistr rukou k neporušené severní stěně. Když si ji pozorněji prohlédnu, zjistím že tvrzeného kovu je v ní o něco víc než v ostatních stěnách.

„ A jak ji.."

„ Nebudu ti říkat jak ji proděravěl. Myslím že tobě by se to povedlo raz dva." Zasměje se arcimistr a stoupne si na druhou stranu místnoti, do rudého kruhu namalovaného na zemi. Zaujme bojové postavení a já cítím jak střádá do rukou energii ohně. „ Braň se jak nejlépe dokážeš Niro. Podle toho co jsi mi vyprávěla jsi to už zažila."

V tu chvíli zdvihne ruce a vyšle proti mně proud ohně. Okamžitě zareaguju a odpovím stejně silným proudem vody. Chvíli pozoruji jeho proud a vnímám energii kterou střádá, dokud mi v tom nezamezí energie vody uchovaná ve vznikající páře.

„ Máš dobré reakce. Nevím jak silný proud zvládneš, kdyby byl moc silný, vytvoř před sebou zení stenu ano?"

„ Ano mistře." Houknu a zdvojnásobím prou vody který tvořím. Cítím jak se mi v mysli honí všelijaká zaklínadla související s vodou a usměju se. Když velmistr zareaguje na zesílení mého proudu zesílením toho svého, nechám trochu páry obejmout jeho ruce. Mistr si toho nevšímá a já energii vody změním ve vodu a poté okamžitě v led. Proud ohně najednou ustane a arcimistr se přkvapeně podívá na své ruce.

„ Výborně Niro. Ani jsem si neuvědomil že jsi tm energii poslala. Zdá se že souboj s člověkem ovládajícím oheň zvládneš. Ale co když někdo ovládá vítr?" křikne a vytvoří mezi námi sílící větrnou smršť.

„ Vím že jsem říkal že tě budu učit pouze o vodě, ale oba víme že vodu už jsi skoro ovládla. Hodiny které tu se mnou strávíš se budou týkat tvých bojových schopností obecně."

Větrná smršť se najednou vrhne směrem ke mně a já v paměti začnu pátrat po elementu který je silný proti větru. Oheň.. Vítr ho rozdmýchá, voda ho uhasí. Říkal nám před několika měsíci mistr Nero. Dík bohu že jsem dávala pozor. Vytvořím před sebou větrnou skluzavku která smršť otočí zpět na arcimistra a přidám do smrště svojí energii ohně a vzduchu. Arcimistr chvíli naprosto klidně čeká a když se k němu smršť přiblíží, nechá sovji energii vzduchu změnit zpět na energii V tu chvíli nechám svoji energii zastávat práci kteerou dělala předtím ta jeho a energii ohně změním v oheň. To zapříčiní že se z větrné smršti ovládané arcimistrem stane ohnivá-větrná smrtšť ovládaná mnou. Arcimistr, který si nejspíš už předem všiml energie schované uvnitř před sebou vytvoří větrný štít který mou smršť pohltí.

„ Dobrý nápad. Víš že neumím používat zemi která by jediná mohla oheň spolčený s větrem zastavit a využila jsi toho. Teď zkusíme jak se umíš bránit kombinacím." Usměje se a vypustí proti mně silný proud vody který je protkaný energii vzduchu. Když se ke mně energi přiblíží, začne se proud měnit v jednu velkou vodní kouli.

To je moje kouzlo! Uvědomím si a koutkem oka si všimnu arcimistrova pochvalného kývnutí. Rychle se ke kouli otočím a zaměřím se na enegii vzduchu v ní. Zároveň ji proudem vody vychýlím z dráhy letu a odkloním ji tak, aby letěla ke stropu. Mezitím nutím energii vzduchu která se pomalu začíná točit na pravou stranu točit se na druhou stranu. V důsledku těchto protichůdných sil se koule naprosto zastaví a po chvíli zmizí.

„ Myslel jsem že se budeš bránit zemní štítem, ale ty jsi opět z mého kouzla chěla vytvořit svou vlastní zbraň. Jak se zdá, síla kterou ti bůh daroval se doplňuje s tvou bystrostí."

„ Děkuji mist..." najednou ucítím jak se pode mnou hromadí energi ohně a ryche uskočím do strany.

„ Ani na tohle jsem tě nenachytal.. Jsi jako Rubidius. Ten byl ale zbrklý a nepřemýšlel konstantě tak jako to děláš ty. Vždy když jsem přestal kouzlit, přestal se soustředit. Mnohokrát mu to přineslo bolestivé šrámy když ho mé kouzlo zasáhlo."

Usměju se a podívám se na hodiny pvěšené nade dveřmi. Opravdu jsme tu už třičtvrtě hodiny?

„ Pro dnešek by to už asi stačilo. Omlouvám se, máme ale s radou důležité jednání."

„ Jde o Alexeje?"

„ Částečně. To že se zase ztratil nevěstí nic dobrého." Řekne a otevře dveře vedoucí ze cvičebny. „ Abych nezpomněl, William tě pozdravuje." Usměje se a odejde.

Chvíli jen tak stojím a užívám si adrenalin který mnou díky souboji proudí. Nakonec se rozhodnu že se podívám za Willem a vyjdu ze cvičebny. Radostně seběhnu schody a když dorazím k arcimistrově pracovně, všimnu si papíru pověšeného na dveřích. Ano, můžeš Niro. Zasměju se a uvědomím si že mi pozdrav od Willa vyřídil naschvál. Stoupnu si tedy doprostřed chodby a začnu přeposílat energii do hlavního města. Uvědomím si že i když jsem od něj skoro sedmdesát mil, nění pro mě vůbec těžké se do něj rychle dostat. Představím si v mysli obrázek cesty vedoucí ke královskému paláci a teleportuji se.

Dneska jedna delší, nevím jestli bude ještě další :D Uvidíme kolik lidí si tuhle přečte :)

Mockrát vám děkuji za votes, a hezké komentáře! :3 Není nc lepšího než když se ráno probudíte a zjistíte že vám na příběhu přibylo tolik votes :D

Tak, uvidíme se u další kapitoly! :D