Dítě Čtyř

Kapitola 90 - Julia bude medičkou! :D

„ Jaké měchy?"

„ Jde o taktiku kterou použili naposledy. Meldejenci používají překvapivé útoky a překvapivé taktiky. V prní bitvě Velké Války náhazely mezi královské vojáky spoustu podivných měchů, které byly plné oleje. Naší vojáci to ale nevěděli a když kolem nich probíhali, Meldejenci vaky prostřelili zápalnými šípy. Skoro celý regiment na to doplatil."

„ Celý regiment? Vždyť to je.. dva tisíce mužů!"

„ Přesně tak. Jen kvůli ohni který onen olej způsobil jsme přišli o něco kolem dvou tisíc mužů. Naštěstí jsme způsobené ztráty vyrovnaly útokem těžké kavalerie. Meldejenčtí vojáci jsou velice záludní, ale v souboji jsou snadno porazitelní. Proto útočí ve velké přesile, třeba i čtyři na jednoho. Jakmile proti nim ale stojí voják na koni, v plátové zbroji a jedenapůlručním mečem, nepomůže jim ani přesila.", podotkne Jimm a Will kývne zamyšleně hlavou.

„ Otec mi včera navrhoval že bychom mohli přední část pláže mohli polít olejem a dehtem, ale myslím že to by nebyl dobrý nápad.."

„ Voda by olej i dehet bez problémů odplavila. Jedině že by se nám podařilo zjistit kam až při přílivu voda dosáhne."

„ To teď řešit nebudeme. Musíme nejdříve dodělat tu hromadu práce kterou máme rozdělanou a až potom si vymyslíme další. Jimme, kolik mužů teď máme?"

„ Zrovna teď tu pracuje zhruba pět tisíc mužů. Pět set dřevorubců, dva tisíce kopáčů a zbytek jsou ti, co dělají všechno dohromady."

„ Dobře, kopáči budou pořád pracovat na tom našem překvapení. Dřevorubci ať pořád kácí, kmeny využijeme na stavbu věží a opevnění zákopu. Větve budeme moct použít jako protipěchotní bodce. Ať na tom pár set lidí pracuje, chci mít po celé délce zákopu obranu."

„ Neříkal jsi že je to zbytečné?", zeptám se trochu rozmrzelá, že když jsem tuto taktiku navrhla já, Will ji odmítl.

„ Použití kměnů by bylo zbytečné, protože ty slouží hlavně proti jízdě. Když použijeme jen tenčí větve, bude s nimi mít nepřátelská pěchota problém, ale jelikžo budou nakloněné směrem k moři, můžou na ně naši muži jednoduše šlápnout a zlomit je. Navíc, když se taková větev někomu zapíchne do štítu nebo do těla, zlomí se nebo bude vytržena z písku. Tím pádem způsobí nejen zranění, ale zamezí nepříteli pohybu. Málokdo se umí pohybovat když z něj trčí dvoumetrová tyč.", vysvětluje Will a pomocí menšího klacíku který našel opodál demnostruje jak by asi takhle postižený voják vypadal.

„ Dobře Vaše Výsosti, máte nějaké speciální rozkazy?", zeptá se Jimm formálně a když Will zavrtí hlavou, zasalutuje.

„ Vaše výsosti, máme pro vás nějaké plány které bychom vám rádi ukázali. Jde o způsob jakým bychom měli vyztužit zákopy..". přistoupí k nám jeden z postarších mužů. Poznám že jde o jednoho z architektů, se kterým se předtím bavil Jimm.

„ Samozřejmě Artimene. Niro, promiň ale budu muset jít. Můžeš zkusit vytvořit to o čem sjme mluvili?"

„ Jasně! Nejdřív ale.. Kde je Nero a Julia?" zavolám ještě za již odcházejícím Willem. Ten se otočí a ukáže na asi třicet velkých stanů schovaných v lese asi sto metrů ode mně. Děkovně na Willa kývnu a varzím směrem ke stanům. Cestou se musím dvakrát zastavit, protože i přesto že vím kde přesně stany jsou, ale kvůli spleťi stromů a větví je lehce ztratím.

Ve chvíli kdy dojdu na palouček vzdálený asi dvacet metrů od teď už dobře viditelného tábora uslyším známý zvuk, štěkot dvou pejsků hrajících si na honěnou.

„ Ahoj FeeBee! Ahoj Rico!" zasměju se když oba moji mrňousové přiběhnou a začnou mně nadšeně vítat. „ Scházela jsem vám těch pár dní vy moje lásky?"

„ A mně nepřivítáš?" ozve se za mnou příjemný dívčí hlas, patřící Julii.

„ No samozřejmě!" zasměju se a obejmu Julii. Všimnu si jejích kruhů pod očima i jejího unaveného postoje.

„ Tady na sobě někdo fakt pracuje!" vykřiknu nadšeně a Julia skromně kývne.

„ Snažím se toho naučit co nejvíc, i když to znamená že jsem strašně unavená. Nero říká že mi to opravdu jde, ale pořád se mi zdá že toho neumím dost. Proč jsi tu ale ty? Nemáš náhodou přepravovat vojáky?"

„ Ty mně tu nechceš?", svěsím ramena a smutně si Juliu prohlédnu.

„ Tak jsem to nemyslela.. Já jen..", vyhrkne zmateně Julia.

„ Will potřeboval pomoc s nějakými věcmi okolo magie. Mně zastoupí nějaký králův rádce."

Společně vyjdeme směrem k onomu táboru, ze kterého se vyklube hlavní ošetřovna. Julia mě představí několiak svým kolegům a potom mě zavede do jejího vlastního stanu, postaveného kousek dál od velkých, ve kterých jsou připravená místa pro zraněné.

„ Niro, mě se to stejně nezdá. Proč by sakra Meldejenci útočili přesně na to místo kam naposled? Proč nejedou přímo na hlavní město? Nebo na nějaké jiné pobřeží?"

„ Nevím, ale na hlavní město přímo nemůžou. Víš jak jsme se učili o Argoniasovi?"

„ No, ten jak poprvé používal zemi."

„ Tak ten v přístavu vytvořil nějakou bariéru z energie země, která brání jakkékoliv lodi která se zdá být nepřátelská ve vstupu do přístavu."

„ Opravdu? To musel být fakt silný mág.."

Joo! Něco jsem napsal! Snad se bude líbit :3

Jestli chcete abych do příběhu přidal nějakou další věc, nějaký obranný prvek nebo něco podobného, rád si ten návrh přečtu :D Klidně bych o i použil, jestli nepůjde o něco jako obranný val z jednorožčích hlav a vesmírnou loď která laserem sesmahne celou flotilu.. :)