Dítě Čtyř

Kapitola 167

„ Ale ta runa stejně pomalu zmizí, když bude ten člověk kouzlit, ne?" opáčím a snažím se pochopit, jak by mohla taková runa fungovat.

„ Kdyby šlo o takové jako vytvářím já, tak ano, runa by po chvíli fungování začala ubývat a nakonec by úplně zmizela. Problém je ten, že runy jsou mnohem starší než magie samotná a víme o nich, že byly používány už za dob Východních bohů..."

„ V naší zemi neexistuje snad nikdo kdo by runám rozuměl víc než jen okrajově a tudíž před námi vyvstává nová otázka. Jakého původu Magnus je?"

„ Omlouvám se že přerušuju tuhle vaši čarodějskou debatu," zapojí se do naší konverzace král zatímco si zadumaně mne bradu, „ Ale jak by mohla runa vypálená na Magnusově těle předat Magnusovu sílu Alexejovi, který ho zabil?"

„ To je právě problém který nedokáže nikdo v této zemi vysvětlit. Dlouhou dobu jsme se snažili přijít na kloub tomu, jak starobylé runy fungují a co znamenají, jenže jsme nenaši nikoho kdo by je chápal. Z toho co jsme zjistili zkoumáním všmožných knih a starých textů vyplývá, že runa se sama o sobě chová jako symbitotický organismus, který přilne k nějakému člověku, většinou mágovi, a výměnou za část jeho síly mu dodá různé schopnosti. Když však daný člověk, ke kterému je upjatá, zemře, runa je odsouzená ke smrti společně s ním, neboť jí přetane zásobovat svou silou. Problém nastane ve chvíli, kdy je držitel runy zavražděn, neboť runa se podle knihy zvané Runy Aelgijské jaksi přesune na nejbližšího mága který v sobě má stejně nebo více síly, než zavražděný hostitel..."

„ Takže kdyby byl Alexej slabší než Magnus, tak by Magnusův dar při jeho smrti zanikl?"

„ Zdá se že tomu tak je, ale nikdo to neví přesně, neboť kniha o které jsem mluvil byla před deseti lety odcizena z knihovny na univerzitě a už nebyla nalezena. Nikdy nezapomenu jak kvůli tomu vrchní knihovník Orthan zuřil..." usměje se pro sebe arcimistr a pohlédne na krále. Nastane několikaminutové ticho, jen občas přerušované bolestnými výdechy spícího Karlose ležícího před námi.

„ Dobře pánové, myslím že prozatím vás nechám chvíli vydechnout. Uvidíme se u večeře, synu," kývne ještě před odchodem směrem k Willovi a následně se pomalým, jistým krokem rozejde směrem ke svému stanu.

Zrovna kyž se chystám k Willovi otočit a něco pronést, ucítím jak s zatřese a následně začne padat k zemi. Rychle ho chytím za rameno a ohnu se tak, aby se o mě mohl opřít. Will zabručí něco co zní jako „dýky" a jeho oční víčka spadnou, jako by je dosud nahoře držela jen nějaká neviditelná síla.

„ Tady se někdo moc dobře nevyspal.." odfrknu si námahou, způsobenou vahou Willova těla působící na má záda a pomalu ho začnu táhnout ke dveřím otcovi chalupy, vedle které stojí Blaze a volně se pase. Vedle něj stojí jeden z malá otcových chráněnců, který nebyl zajat či zabit Meldejenskými nájezdníky. Zastavím se abych si lépe chytila Willovo bezvládné tělo které táhnu směrem k chalupě, a mezitím si muže prohlížím. Kromě nápadného hrbu na jeho zádech a znetvořené pravé ruky, na které mu chybí dva prsty, vypadá jako naprosto normální člověk a všimnu si radostného pohledu, se kterým mého koně pozoruje. Muž se najednou otočí přímo ke mně, jako by vycítil že ho pozoruji, a naše pohledy se střetnou.

Všimnu si strachu, který se mu na chvíli v očích odrazí, ale když i všimne Willa opřeného o má záda, po tváři se mu rozlije milý úsměv a kulhavě vyrazí směrem ke mě.

„ Chtít.... pomoc?" vysouká ze sebe skřehotavým, přesto docela příjemně znějícím hlasem.

„ Byla bych vám moc vděčná..." oplatím mu jeho úsměv a když ke mně dojde, opatrně ho nechám aby vzal Willa do náruče. Když poté, doprovázená tím podivným, kulhajícím mužem opět vyrazím k otcově domu, uvědomím si jak moc musejí být lidé, kteří tohoto muže a jemu podobné vyhnali z jejich domovů a rodných vesnic, sobečtí a bezsrdeční.

Lenochod opět zdraví a připravuje se na další týdenní spánek, který si naplánoval :D

Zajímalo by mě, jestli se vám zdá že se můj styl paní mezi posledními dvěma kapitolami nějak změnil. Přečetl jsem za ten týden několik knížek a zdá se mi, že mě to ve psaní trochu ovlivnilo a jestli si toho všimnete, tak se omlouvám :D