Kapitola 140 - Dedukce

2.6K 265 2
                                    

Nira

„ Jul! Co jsi to právě udělala? Jsi vpořádku?"

„ O čem to... jsem v pohodě! Jen se mi nějak zamotala hlava.."

„ Počkej, víš aspoň co jsi mi říkala?"

„ Bavili jsme se o tom, že Patrick a Lydia pracují pro krále a že jsem se za nimi byl podívat, protože jsem jim od něj předávala zprávu.."

„ A to potom?"

„ Potom jsem spadla a zem! Niro, co se děje? Není ti něco?"

„ Ne... Než jsi spadla.." snažím se najít něco, kvůli čemu by si Julia mohla naši konverzaci nepamatovat.. „. Říkala jsi ještě něco o králi."

„ Však jo! Říkala jsem že si mně docela oblíbil.."

„ Ale.. Jul, necítila si před chvílí nějakou magii?"

„ Ne! Je pravda že od toho boje na hradě pořád cítím takovou... Divnou věc jako by v mé hlavě.."

„ Od jakého boje?"

„ Když jsme v Kaeirnu vnikli na tamní hrad, musela jsem se utkat s jedním pirátem. Od té doby mám výčitky..."

„ A co si říkala s tou hlavou?" zeptám se, protože stáe nemůžu pochopit odkud se mohla ona krvavá magie vzít.

„ Jako bych měla v hlavě.. Něco. Nevím, je to pitomost, nech to být. Musíme jít dál," stoupne si na nohy a začne stoupat dál.

„ Jako bys měla v hlavě co?" doběhnu ji a pomalu si začnu uvědomovat co se mohlo stát.

„ Nevím. Jako by mi.."

„ Někdo vlezl kouzlem do hlavy?"

„ Přesně tak! Ty to máš taky?" zvedne Julia obočí. Vyděšeně ji chytnu za ramena a zadívám se jí do očí.

„ Jul, tohle je špatné. Opravdu špatné. Předtím než jsi spadla si začala říkat. Strašné věci. Mluvila jsi o tom jak až takhle válka skončí, tak naše království stejně padne za oběť ostatním zemím a tak.."

„ O čem to mluvíš?"

„ A potom jsem cítila jak v tobě vře energie, myslela jsem že jde o tu tvou, ale ve skutešnosti šlo o něco jiného. Byla to taky zemní energie, ae měla v sobě takový strašný nádech.."

„ Nemyslíš si že..."

„ Mám takový pocit že do tebe Alexej nějak dosta svou magii a před chvílí tě nějak ovládal.."

„ A co to pro nás znamená?"

„ Naposledy jsme ho viděli v Seině, jenže tam se teleportoval neznámo kam.."

„ Tam jsem s tebou ale nebyla. Jak do mně mohl tu magii dát?"

„ Nevím, ale jak jinak by sis vysvětlila že v tobě je?"

„ Ale.. proč jsi tak vyděšená?"

„ Počkej tu, já se musím teleportovat a všechn říct králi," začnu pomalu přenášet energii tam, kde vysleduji Rib mistr Rubidia.

„ Počkej! Proč jsi sakra tak vyděšená?" chytí mně Julia za ruku a pohlédne mi do očí.

„ Protože takové kouzlo, kterým by tě ovládal, by přes oceán nikdy navázat nemohl," odpovím a všimnu si v Julliných očích náznak pochopení, následovaný strachem.

„ Vrať se co nejdřív. Já zatím vystoupím na nši pozorovatelnu," pustí Julia mou ruku a s vyděšeným výrazem odstoupí.

Přenesu tedy energii na místo kde cítím Rib mistra Rubidia a následně se teleportuji.

„ Niro! Sakra, tohle mi nedělej!" vyhrkne mistr naoko vylekaně ale následně se zasměje.

„ Mistře.."

„ To ž jste zpátky? Král bude rád, očekává od vás zprávy."

„ Nějaké zprávy nesu, ale až je uslyší, jsem si jistá že nebude rád."

„ Niro? Co se stalo?" vykulí mistr oči a já si všimnu že král, který se odpojil od vojenské kolony projíždějící kolem přijel na místo kousek od nás.

„ Protože jsem právě zjistila, že Alexej je v království."

Tak jo! Musel jsem nějak udělat, aby se mohla Nira na závěrečný souboj připravit :3 

Zároveň jsem si připravil další krásnou zápletku, kterou ale v tomhle díle už nevyužiju.. :D

Dítě ČtyřKde žijí příběhy. Začni objevovat