Dítě Čtyř

Kapitola 130 - Plánování

„ Ehm ty.. jsi podobná své matce.."

„ Opravdu?" zeptám se, protože mně napadně velice podivná věc, kterou můj otec následně potvrdí.

„ A mně se podobáš svými schopnostmi..."

„ Nejsem jediná?" vyhrknu když pochopím co to znamená.

„ O čem to mluvíte?" přistoupí k nám blíž Bjorn, který naši konverzaci zřejmě nechápe.

„ Víš Bjorne, stejně jako má dcera, jsem i já Dítě Čtyř," usměje se na mně otec a já ho se smíchem obejmu.

„ Ale.. Jestli byl tvůj mistr Alexejův braatr, byl to arcimistr.."

„ Bývalý arcimistr. Jen on věděl že jsem Dítě Čtyř. Nikdo to neměl vědět a on si to s sebou bohužel vzal do hrobu..."

„ O čem to mluvíte? Kolik máte sakra rodičů když jste děti čtyř, nebo co?" začne Bjorn nechápavě máchat rukama. Já i otec společně vyprskneme smíchy a tím Bjorna naštveme.

„ Já nejsem mág! Já nevím o čem to sakr.."

„ Bjorne.. Ach.. Dítě Čtyř znamená.. že umíme ovládat všechny elementy.." vysvětluje Bjornovi otec, zatímco se snaží nesmát.

„ Aha.. Já myslel jako.. že Nira má ještě víc rodičů než jen vás a matku.."

„ A jak by to asi fungovalo?" zasměje se otec a Bjorn se podrbe na zátylku.

„ To je pravda.." usměje se a ztrapněně se začervená.

„ Ach. Takhle dobře mě rozesměješ jen ty, chlapče," usměje se na něj otec a postaví židli kterou předtím převrhl, „ Máme ale práci," pokusí se říct seriózně, ale stejně se široce usmívá.

„ Takže... Co všechno o těch lidech víte?"

„ No, skoro nic. Vím že přijeli před nějakou dobou, jsou to asi měsíc, nebo tři týdny. Přijeli ze Severu a podle toho co mi Bjorn vyprávěl si myslím že půjde o Freljorďany."

„ Takže Černá Ruka.."

„ Ty je znáš? Znáš tu organizaci?"

„ Ano. Will mi o ní vyprávěl.."

„ Ano.. Will je velice chytrý muž. Neříkala jsi náhodou že jsi jeho ochránkyně a.."

„ Přítelkyně."

„ Vidím že más výborný vkus," zasměje se otec a pokýve hlavou, „ Williama jsem viděl jen párkrát, ale viděl jsem jak silný a chytrý jednou bude. Hodně se podobá otci.... Ale abych pokračoval. Vím že se utábořili někde u pobřeží, protože jsem viděl jak nad námi přelétají Krasoplachy, takový mořští ptáci kteří se ze všeho nejvíc bojí člověka."

„ K pobřeží jsem měl jít pozítří.. Jsem docela rád že jste mi to řekl.."

„ Je to jen předpoklad. Můžou to být jen rybáři či lovci, ale muselo by jich být opravdu hodně."

„ Dobře, takže táboří na pobřeží. Víte kolik jich může být?"

„ Nic o nich nevíme, jen to že obsadili pozice podél cesty a nejsou příliš přátelští. Na Bjorna dokonce stříleli."

„ Ale moc dobří v tom nejsou," ušklíbne se Bjorn a otec ho sprží káravým pohledem.

„ Takže, naší první prioritou je, abychom zjistili jejich počet."

„ O to se postrám já," přihlásí se Bjorn a otec kývne.

„ Dobře. Já tedy mezitím svolám všechna zvířata která nám budou ochotná pomoci."