Dítě Čtyř

Kapitola 119 - Černí jezdci

Pohled na jeho nechápavý výraz mě ujistí že také netuší o co jde.

„ Zachary, vezmi nějaké svoje muže a jeďte kousek napřed. Buďte maximáně opatrní a snažte se jet co nejrychleji. Projeďte úsek pět kilometrů před námi a pak se vraťte. Jestli uvidíte nějakou další zábranu, zapamatujte si kde je."

„ Jasně!" zasalutuje Zachary kousek od nás a společně se sto muži vyjde k místu kde se kolem zábrany bude moci skupinkám po dvou či třech projít.

„ Tohle se mi ani trochu nelíbí. Slyšela jsi někdy o Černých jezdcích?"

„ Emm.. asi ne," odpovím poté co zapátrám v paměti. Kéž bych na hodinách historie dělala něco jiného než ryla do stolu.."

„ No, Černí jezdci jsou něco jako náboženská sekta, která věří v to že pány světa jsou ve skutečnosti tajemné černé bytosti jezdící na kostěných koních. Před mnoha lety se jejich náboženství zrodilo v našem království a díky všemu co nebohým lidem z vesnic slibovali se jim opravdu dařilo. Jejich řady se každým měsícem masivně plnily, což se mému otci nelíbilo a jelikož byl mladý a nezkušený, rozhodl se je vyhnat. Černí jezdci neměli s útěkem z naší země problém, ale díky tomu že je otec před tímto útokem nijak neupozornil že by měli odejít ho začali označovat za špatného krále, který zabíjí na potkání. Naštěstí se jim nepodařilo přesvědčit krále Lesní země aby jim pomohl království dobýt, ale podařilo se jim uzavřít s ním dohodu která jim dovolovala zdržovat se na území tohoto lesa."

„ Tenhle les patří království ne?"

„ Ano, ale jeho severovýchodní část, větší než celé naše království, je mimo naše hranice. Toto území, kromě okrajů onoho lesa, se označuje jako Lesní země. Nikdo nidk neviděl jejího vládce či víc jejích obyvate pohromadě, ale víme že pokud nekdo jen omylem do lesa vstoupí, čeká ho nehezký osud. Podle všech informací které máme jsou totiž ti lidé, nebo možná ty bytosti, které v Lesní zemi žijí, schopny ovládat něčí mysl. Jednou se stalo že do lesa vběhla mladá, sedmnáciletá dívka, která hledala svou malou sestru. Bohužel se dostala na úzmí oné země a zřejmě se jí zmocnili ony bytosti. Stejně jako ostatní kteří do lesa vstoupili byla oplakána a skoro zapomenuta, dokud.."

„ Dokud?"

„ Dokud se na hranici lesa neobjevilo její znetvořené tělo."

„ Bože... A, jak znetvořené?"

„ Vím že si představíš jaksi rozdrásané a rozsekané tělo, ale já ho sám viděl a tak opravdu nevypadalo. Viděl jsem ho jen pár sekund, než mi otec zakryl oči, ale pamatuji si jak jsem viděl její nohy, v pravém úhlu s tělem a její.. pohlavní orgány, naprosto zkrvavené, rozsekané a rozbodané.."

„ Jako že.... Jí rozsekali..."

„ Přesně tak. Nakonec jsme ale díky naším lekářům zjistili ještě něco horšího... Oni jí nezabili, oni si z ní jen udělali rodičku."

„ Rodičku?"

„ Nevíme proč by to dělali, ale podle našich lékařů její děloha musela chovat plod minimálně patnáctkrát."

„ A proč byla tedy tak znetvořená?"

„ To doteď nevíme. Ale uběhl jsem moc daleko k Lesním lidem. Mluvili jsme o Černých jezdích že?"

„ Em.. Ano," odpvím, pořád si představujíc dívčino znetvořné tělo a to, jak musela vychovávat děti jakýchsi tajemných lesních tvorů...

„ Takže, Černí jezdci se usadili na území Lesní země, kde káceli staré, pomalu spadlé stromy, a stavěli si z nich lesní domečky. Vlastně šlo o domy na stromech, které jsme občas objevili i poblíž našich hranic. Když si ale uvědomili že se v lese vyznají lépe než kdokoliv, kromě těch tajemných Lesních lidí, rozhodli se nám začít škodit. Začali přehrazovat naše cesty, přesně jako tady, přepadávali naše karavany, občas dokonce i hlídky. Jednou dokonce zabili královského lesníka který v lese lovil zvěř a staral se o něj. Jelikož ale šlo o otcova dobrého přítele, rozhodl se že tuto situaci už musí vyřešit a tak do lesa vyrazil osobně. Společně s mým bratrem, kterému v té době bylo patnáct, projížděli lesem když dorazili k první zábraně. Otec očekával že na něj ve chvíli kdy k ní dojde nepřátelé zaútočí, ale nestalo se tak. Nechal tedy zábranu zničit a pokračoval. Po celé cestě narazil na dalších sedm zábran, přičemž u té sedmé jednoduše mužům řekl ať ji rozsekají a neuvědomil si že nerozestavěl hlídky. A to byla ta chvíe na kterou Černí jezdci čekali. Ze všech stran vyjeli jejich vojáci, ze všech stromů začali sršet šípy. Můj otec však takový útok očekával a tak se jednoduše schoval pod štítovou hradbu kterou jeho vojáci sestavili tak, aby pokrývala i šípy létající z výšky. Když palba ustála, pustil se otec se svýi muži do boje. Netrvalo to příliš dlouho, přesto že Černí jezdci nasadili skoro všechny své muže. Otec byl ale v bitvě zraněn a tak za zbylými jezdci pouze vyslal několik hraničářů, kteří se za pár dní vrátili s tím, že dokázali eliminovat veškeré zbylé členy Černých jezdců."

„ A proč mi o tom tedy vyprávíš?"

„ Protože naši hraničáři jsou tak vynikající střelci, jako jsou to líné svině. Nikdo z nich by se za těmi Černými jezdci nehnal, prostě nchali zbtek utéct a potom otci oznámili opak. Před nedávnem otec slyšel o nové organizaci, říkají si Černá Ruka a působí na území Freljordu, menšího knížectví na jižním pobřeží. Otec mi o něm pověděl a následně mi vyprávěl to, co ti teď vyprávím já. Řekl mi že podle několika obchodníků kteří z Freljordu připluli ti příslušníci Černé Ruky používají taktiku která je naprosto totoná s tou kterou používali jezdci."

„ Takže si myslíš že nás chtějí přepadnout?"

„ Mám takové neblahé tušení a nebyl bych rád kdyby se potvrdilo."

„ Myslím že bych totaké příliš neocenila," otočím se zkoprněle směrem k cestě před námi, kterou naši vojáci už skoro vyčistili. Když Will zavelí k dalšímu postupu, opět si vzpomenu na onu dívku o které mluvil. Společně s mrazem v zádech a strachem ve tváři tedy vyrazím dál po cestě. Když si ale všimnu jednoho samotného muže, kulhajícího v samém prostředku cesty, vykulím oči.

„ Kurva Zachary!" zakřičí Will a vyjede k pomalu se hroutící postavě tryskem.

Ježiši já jsem takovej blázen...

Doufám že vítr fouká na východ, ten radioaktivní oblak by mohl letět na Rusko, co Katty? :D