Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

19. Hra a zprávy

Druhá kapitola za dnešek

Zbytek školy se už nesl v mnohem uvolněnějším duchu. Nikdo ze spolužáků mi neměl za zlý, že kvůli mně měsíc nebudeme hrát žádný hry. Holky se nechaly slyšet, jak to ode mě bylo milý, že jsem se Magdy zastal a kluci měli za to, že jsem dobrej, že jsem mu to takhle natřel.

Domů jsem se tedy vydal v celkem klidné náladě. Už při odemykání dveří jsem slyšet hlasitý smích, který se z našeho domu nesl.

„Čau," zvolal jsem, když jsem odemkl dveře.

Odpověděly mi nejen hlasy rodičů a sestry, ale i hlas tety, strýce a sestřenice. Podle hlasů jsem poznal, že sedí v obýváku. Vydal jsem se tedy za nimi.

Měli na stole rozdělanou nějakou deskovou hru.

„Můžu se přidat?" zeptal jsem se bez delšího rozmýšlení.

Nakonec jsme si to docela užili. Kadlecovi se zdrželi až do večera, a tak jsem si potom jen naházel do tašky učebnice, co zítra potřebuju do školy, dal si sprchu a chtěl jít spát. Ještě před spaním jsem se podíval na Facebook a co nevidím? Patrik si změnil profilovou fotku. Byl na ní s Nicki a líbali se. Moje jinak dobrá nálada se zase vrátila do normálu a možná i trochu níž. I Magda si změnila profilovku. Dal jsem jí like a napsal jí, že jí to tam sluší.

Potom jsem si všiml, že mám jednu novou zprávu. Byla od Richarda.

Richard Černý: Ahoj. Dneska nám učitel říkal, že se tvoje základka staví na prohlídku naší školy... Jako bro... TOS MI NEMOHL NIC ŘÍCT? :D Těším se, až tě konečně uvidím!

Já: No... taky tě rád uvidím, ale slib mi, že nijak třeba omylem nedáš najevo, že víš, že nejsem hetero.

Richard Černý: Počkej, to mi chceš jako říct, že tys to nikomu neřekl? Já už to dávno řekl všem přátelům a rodičům a je to hrozně osvobozující. :D

Já: Já ti nevím. Dokud nemám žádnýho přítele, tak nevidím důvod, proč bych to měl někomu říkat.

Richard Černý: No jo, to je vlastně fakt. Neboj, nikomu to neřeknu... :D Tak čau. :)

Rozloučil jsem se s Richardem a šel jsem spát.