Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

Film

První kapitola za dnešek

Vše jsem Richardovi pověděl. Když jsem domluvil, tvářil se více než nešťastně.

„Ani nevíš, jak moc mě to mrzí," pověděl. „A to všechno je moje vina."

„Proč myslíš?" nechápal jsem.

„Já jen že... to já tě do toho nutil. A to já jsem příčinou toho, že jsi to musel říct."

„Svým způsobem je to tak," přikývl jsem a blonďák zklesle sklopil hlavu. „Ale stálo mi to za to," dodal jsem. „Kdyby šel vrátil čas, udělal bych to znovu."

„Vážně?" ujisťoval se, ačkoli už nejspíš předem tušil odpověď.

„Vážně. Ale... potřeboval bych tedy dneska přespat u tebe."

„Budu jen rád," řekl a věnoval mi pohled plný pochopení. Byl jsem mu za to vděčný, i když jsem si nebyl jistý, jestli se zrovna on dovede vcítit do mé situace. Měl báječný rodiče, kteří ho ve všem podporovali a jeho táta se s ním úplně otevřeně bavil klidně i o jeho orientaci. Takové štěstí mít nikdy nebudu.

Chvilku jsme si na počítači hráli hry a potom, když přišli Richardovi rodiče, oznámili jsme jim, že tu přespím. Neměli s tím žádný problém a tak jsme se znovu vrátili do pokoje.

„Budeme se dívat na film," navrhl Richard a já souhlasil. Blonďák položil notebook na postel, uvelebil se k němu a já jsem si lehl vedle něj. Cítil jsem se báječně a starosti s rodiči jsem konečně hodil za hlavu. Teď se budu jen dívat na film a...

„Děláš si srandu?" obrátil jsem se na Richarda, když jsem uviděl, co vybral. Už podle názvu filmu jsem poznal, že to bude nějaká romantická fraška plná klišé a "sladkých" momentek.

„Nedělám," podíval se na mě trochu dotčeně.

Rezignovaně jsem si povzdechl. „Tak to pusť."

Lehké zklamání nad tím, že si film nejspíš neužiju, mě ihned přešlo, jakmile jsem viděl, jak moc Richard jednotlivý scény prožíval. Když se hlavní hrdinové rozešli, byl ke mně natisknutý skoro tak moc, že mě shodil z postele.

„Myslel jsem, že jsi to už viděl," nechápal jsem, když měl skoro na krajíčku.

„Pokaždý mě to dostane," zabrumlal položil svou hlavu na polštář. Jemně jsem ho hladil po vlasech a když jsem viděl výraz, který vyčaroval na své tváři, sklonil jsem svou hlavu k té jeho a pozoroval ho. Teď to bude znít asi jako sakra velký klišé, ale ta jeho nádherná tvář, kde nebyla jediná nedokonalost... Světlý vlasy, který byly momentálně rozcuchaný od mýho hlazení a ty veliký modrý oči, který si mě pozorně prohlížely... Jeho hebký rty, které se vzápětí dotkly těch mých...

Filmu jsme už více nevěnovali pozornost. Nepotřebovali jsme se dívat na lásku ostatních, protože ta naše pro nás byla přednější.