Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

Táborák

Druhá kapitola za dnešek

V pátek jsme se celá rodina vydali k mý tétě, strejdovi a sestřenici. Dělali totiž na zahradě táborák. Protože bylo celkem teplo a oni měli na zahradě nafouklý bazén, vzali jsme si s sebou i plavky. Bylo skvělé vidět, jak se i rodiče uvolnili, povídali si s tetou a strejdou a projednou neřešili mě. Já, ségra Terka a sestřenice Zuzana jsme se šli koupat.

Nakonec jsme hráli celkem hloupou, ale vtipnou hru. Jeden z nás na dno bazénu vždy upustil gumový kroužek a další dva, kteří se předtím nedívali, soutěžili o to, kdo ho dřív najde a vyloví. Když jsem soutěžil s Terkou, občas vyhrála ona, občas jsem vyhrál já. Ale když jsem soutěžil se Zuzanou, vždycky jsem vyhrával já. Ona se ani moc nesnažila a bylo vidět, jak ji i to málo, co dělá, vyčerpavá.

V jednodílných plavkách vypadala jako malá velrybka a já měl pomalu pocit, že bude trestné jí neříct, co si podobným přejídáním způsobuje. Když jsme vyklouzli z bazénu a šli si sednout na lavici k dospělým, chtěl jsem se jí nenápadně zeptat, jestli by si se mnou třeba někdy nechtěla zajít zaběhat.

Už jsem se nadechoval, když vtom se ke mně Zuzanina mamka s úsměvem obrátila a zeptala se na něco, což zřejmě souviselo s tématem, které dospěli probírali předtím, než jsme přišli.

„Tak co, Leoši, co holky, máš nějakou?"

„No..."

„Nedávno u nás byla jeho spolužačka. Magda se, myslím, jmenovala," skočil mi do řeči táta.

Naštvaně jsem po něm šlehl pohledem, což on zdařile ignoroval

„To je krásné. Stejně, tyhle dětské lásky jsou nejlepší," usmála se Zuzanina mamka a všichni dospělí začali vzpomínat na své dětství.

Vytáhl jsem mobil a chvíli projížděl Facebook. Najednou mi cinkla zpráva od Patrika.

Kámo, co furt děláš? Od konce školy jsme se neviděli :(( :D

Já: Klidně můžeme v neděli něco podniknout.

Patrik: Fajn... Pozvu nějaký lidi a uděláme takový menší mejdlo. :D

Já: Ok :D

Smějící smajlík ale opravdu neznamenal, že se směju i v reálu. Patrik mi totiž připomněl to, že se u nás doma už zítra staví Richard.

Z myšlenek mě vyrušil hlas strejdy, který nám řekl, že už můžeme začít opékat. Každý si vzal do ruky vidlici a napíchli jsme si na ni cokoliv dle své libosti: jablka, rohlíky, párky nebo kukuřici. Zatímco já jsem si dal jen kukuřici a Terka jablko a rohlík, Zuzana spořádala jedno jablko, rohlík, tři párky a dvě kukuřice.

Všem to zjevně přišlo v pořádku. Přišlo mi, že jsem jediný, který vidí, že je něco špatně.