Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

Marná snaha

První kapitola za dnešek

Začalo se rozednívat a já stále nespal. K mizernému pocitu, depresivním myšlenkám a bolesti hlavy se přidala ještě nevyspalost. Ano, byl jsem nevyspalý, ale usnout mi nešlo. Hrozná situace.

Když už jsem podle hluku z přízemí poznal, že je zbytek rodiny už vzhůru, rozhodl jsem se taky něco dělat.

Chtěl jsem se na mobil podívat, kolik je hodin, zjistil jsem, že je dočista vybitý. Napíchl jsem jej na nabíječku a chvíli si hrál s myšlenkou, že bych šel dolů. Nakonec jsem ale usoudil, že bude lepší zůstat tady. Znovu jsem se svalil na postel a pokračoval v nic nedělání.

V tu chvíli můj mobil začal bláznit jako divý. Má první reakce byla, že jsem nechápal, co se děje. Jakmile jsem však pohlédl na displej, vše mi došlo. Desítky nepřijatých hovorů a zpráv jen z jednoho čísla. Z toho Richardova.

Fakt jsem neměl náladu mu volat ani číst ty zprávy. Celý den jen proležím v posteli. Možná, že celý zbytek života.

Nikomu to vadit nebude.

„Máš jít dolů."

Ohlédl jsem se. Přede mnou stála Terka.

„Nechce se mi," zamumlal jsem.

„Prej je to důležitý."

Jen jsem si povzdechl a vydal se tedy do přízemí. Až při chůzi ze schodů jsem si uvědomil, že mám na sobě stále oblečení, ve kterým jsem šel do baru. Plus mi vlasy stály na všechny strany.

Sešel jsem na chodbu, kde stáli mí rodiče. A ve dveřích stál Richard. Rodiče samozřejmě nic ze včerejška netušili, a tak si mysleli, že mi dělají Bůh ví jakou službu, když mě pomocí Terky zavolali, abych si s Richardem mohl promluvit.

„Leoši..."

„Vypadni," pověděl jsem, tentokrát už celkem pevným hlasem. Sice jsem vypadal fakt příšerně, ale aspoň tohle to zachraňovalo.

Rodiče si vyměnili zmatený pohled. Neměli se pryč, ale to mě v tu chvíli netrápilo. Klidně to vyřeším i před nima.

„Hrozně mě to mrzí."

„Neslyšel jsi? Jdi pryč."

„Donesl jsem ti věci, co sis u mě včera nechal."

„No tak je sem polož a odejdi."

Celý tenhle rozhovor by mi kdykoliv jindy přišel komický. Totálně mě ignoroval.

„Leoši, já... to on..."

„Jasně," ušklíbl jsem se a bolestně mě píchlo u srdce. Bez dalších slov jsem se vydal zpět do pokoje a nechal ho tam stát ve dveřích jako naprostýho idiota.

Richard to zjevně nehodlal vzdát a já jen slyšel, jak mi na mobil chodí nějaké zprávy. Marná snaha. Nebudu to číst.

Kdo z vás se dnes bude dívat na Výměnu manželek? Přiznám se, že se na to moc nedívám, ale dnes tam bude módní návrhář Osmany Laffita a jeho přítel. 💕 Takže se těším. 😁