Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

Chemie

Druhá kapitola za dnešek

Když jsem vstoupil do třídy, všechny pohledy se obrátily ke mně. Chemie už nejspíš před několika minutama začala, učitelka už stála ve třídě a o něčem mluvila.

Šel jsem se posadit na své místo a snažil se ignorovat všechny, co na mě tak okatě zírali.

„Stránský! Kde jsi byl?" zaječela učitelka.

„Zaspal jsem," řekl jsem první hloupost, co mě napadla.

„Hm," reagovala ona. „Ohledně omluvenky si to vyřešíš jistě s třídní. Skvělé, že jsi byl tak laskav a dostavil se na předmět, z kterého ti hrozí pětka." Najednou se zatvářila celkem soucitně a zmírnila tón. „Po hodině se mnou pojď do kabinetu, promluvíme si."

Přikývl jsem a následně učitelka všem rozdala písemky. Něco málo jsem tam napsal a nebyl jsem si ani jistý, jestli to je správně. Upřímně, poslední dobou jsem řešil spíš jiný věci, než školu.

Na konci hodiny jsme dostali volno, zatímco učitelka opravovala písemky.

Patrik se na mě podíval a zašeptal. „Teď vážně. Kde jsi byl?"

„Šli jsme s Richardem do parku. Dal mi dárek a... a tak."

A líbali jsme se jako o život.

„Kdo je Richard?"

„Můj kluk," řekl jsem trochu zmateně. Až teď mi došlo, že Patrik ani nevěděl jeho jméno.

„A co že ti dal?" ptal se Patrik.

Hrdě jsem z tašky vytáhl mikinu od Richarda.

„Hm... ujde."

„Děláš si srandu?!" skoro jsem vyjekl. Měl jsem chuť ho uškrtit. Jak tohle může vůbec říct?

„No, tak je hezká, ale co s tím."

Zdálo se mi to, nebo ten trouba ani netušil, že je to Supreme? Věděl jsem, že se mi to nezdálo. Patrikovi byly podobný věci ukradený vždycky.

„Jak můžeme bejt přátelé?" ušklíbl jsem se.

„Tuhle otázku si už pokládám několik let," zasmál se on a já byl rád, že je mezi náma všechno v pohodě.

„Takže, známky!" zvolala v ten moment učitelka a začala nám je diktovat. Dostal jsem za tři, což znamenalo čtyřku na vysvědčení.

Byl jsem spokojený.