Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

A doma to šlo z kopce

První kapitola za dnešek

Cesta domů autem ve společnosti Richardova otce utekla opravdu rychle. Patřil k těm lidem, kteří mají to nadání, že dovedou mluvit naprosto o čemkoliv a tak dlouho, jak si jen zamanou.

Před domem jsme se rozloučili a on odjel pryč. Vydal jsem se do obýváku, kde seděli mí rodiče i se sestrou Terkou.

„Už jsem si myslela, že nepřijdeš," zasmála se sestra, která seděla na kraji pohovky a na nohou měla položený notebook.

Posadil jsem se vedle ní. „Co děláš?"

„Ale... hraju Simíky."

„Pořád máš ještě tu rodinu Stylesových?"

„Ne. Harry se utopil a bez něj mě to nebavilo."

„To mě mrzí," pronesl jsem vážně a potom se podíval směrem k televizi, co že to rodiče sledují.

Byla to Výměna manželek. Vzpomněl jsem si, že na tenhle díl dělali reklamu každou chvíli. Jedna z rodin měla být totiž dvojice homosexuálů.

„Zdravím, já jsem Petr, je mi třicet dva let a tohle je můj přítel Jirka," představoval se jeden z nich a táta se zle uchechtl.

„Co je?" zeptal jsem se.

„Já jen, že to zní strašně vtipně," řekl táta. „Až absurdně. Prej já jsem Petr a tohle je můj přítel Jirka. Ach jo... U nich asi selhala výchova."

Že u nich prý selhala výchova? Tati, kdybys jen věděl...

„Tak oni za to nemůžou," zastala se jich Terka. „Je to normální."

„No to možná je, ale stejně jsem rád, že vy dva takoví nejste," řekl táta a protože jsem byl nejblíž, tak mě poplácal po zádech.

Když Výměna skončila, vydal jsem se okamžitě nahoru do svého pokoje. Tenhle den vypadal opravdu dobře. U Richarda jsem si to fakt užil, ale to, co jsem slyšel teď, moje předchozí zážitky totálně znehodnotilo.

Když jsem viděl, jak se k Richardovi chovají jeho rodiče, tak kdyby mi v tu chvíli ti mí zavolali, nejspíš bych měl pocit, že jim to klidně můžu říct. Ale teď jsem si byl jistý, že se toho budu bát jako nikdy dřív.