Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

V obchoďáku

Druhá kapitola za dnešek

Od párty u Patrika jsem se s Magdou viděl ještě jednou. Potkal jsem ji na ulici s Adrianou a nějakou černovláskou. Mířily do obchodního domu a tak jsem se k nim připojil. Dnes jsme s Terkou od rodičů dostali kapesné a proto jsem mohl Richardovi konečně sehnat dárek.

Z rozhovoru holek jsem se dozvěděl, že se černovláska jmenuje Adéla a půjde stejně, jako já, Magda a Adriana na obchodku. Byl jsem docela rád, že poznávám dalšího člověka, co se mnou bude ve třídě. To se vždycky hodí.

Prošli jsme jen tak v rychlosti několik obchodů a nakonec jsme skončili v H&M. Netušil jsem, jestli tam najdu něco, co bych mohl koupit Richardovi. Nakonec jsem ale objevil mikinu (viz obrázek nahoře), která vypadala naprosto báječně a já tušil, že by se mu jistojistě zamlouvala. Bohužel, cena 1299 Kč mluvila za své. Neměl jsem na ni.

„Leoši, pojď se podívat," zavolala na mě Magda, která byla v kabince. Došel jsem za ní a ona odhrnula závěs. Měla na sobě modré kratší šaty, které byly nahoře zdobeny krajkou.

„Dost dobrý," ocenil jsem její výběr, protože zrovna to po mně nejspíš chtěla.

Na chvíli mou pozornost zaujala bunda naproti kabinkám.

Magda, které má slova zřejmě potvrdila to, že jsou šaty hezké, se vydala směrem k pokladně, aby je zaplatila.

Pozoroval jsem ji, jak platí, a najednou mi někdo zaklepal na rameno. Cukl jsem sebou a otočil se. Za mnou stála ségra a culila se.

„Myslela jsem si to. Dvě hodiny po tom, co dostaneš kapesný, a už utrácíš. Seš hroznej."

„Ne, Teri. To není tak, jak to vypadá," zasmál jsem se. „Tentokrát si nic nekoupím."

„Proč ne?"

„Měl jsem v plánu koupit něco pro Richarda. K narozeninám. Jenže jediná věc tady, která vypadá slušně, stojí víc, než mám."

„Kolik potřebuješ?" optala se sestra. „Tisíc, dva?"

„Osm stovek," pověděl jsem a pak si uvědomil, proč se ptá. „Ale ne od tebe!"

„Leoši!" zamračila se na mě zatímco vytahovala peněženku. „Jestli ti to udělá radost, svoluju ti, že mi je můžeš později vrátit. Ale nejradši bych samozřejmě byla, kdyby sis je nechal."

„Sama dobře víš, že to neudělám," ušklíbl jsem se a nakonec peníze přijal.

Terka potom zase někam odběhla a já šel zaplatit. Když se mě holky zeptaly, jestli bych s nima nešel do kavárny, po krátkém váhání jsem zavrtěl hlavou. Místo toho jsem vyrazil do parku. Sedl jsem si na lavičku a udělal si selfie. Následně jsem si ji dal na Facebooku jako profilovou fotku. A pak jsem se vydal domů.