Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓

Lásku

Třetí kapitola za dnešek

„Pojď, zdejchneme se," zazubil se na mě Richard.

„Ty chceš odejít ze svý vlastní párty?" podivil jsem se.

„Stejně už končí," pověděl blonďák a pokrčil rameny.

Na to jsem už nic neřekl. Mlčky jsme procházeli setmělé ulice, které osvětlovaly jen lampy. Cítil jsem, že bych měl možná něco říct, ale netušil jsem co.

Došli jsme až k paneláku, ve kterém bydlel Richard. Teprve tam se mi rozvázal jazyk.

„Dnešek byl fajn."

„Ještě bude," řekl on a usmál se na mě.

Schodiště jsme vyšli za společného povídání a bylo nám jedno, co na to v tuhle hodinu řeknou sousedi. Richard odemkl a vklouzli jsme do potemnělého bytu. Došli jsme až do Richardova pokoje. Chvilku jsme jen tak stáli na místě a vstřebávali to nezvyklý ticho.

„Jsem doma sám," objasnil on.

„Fakt, jo?" ušklíbl jsem se ironicky.

„Vlastně ne," špitl a přitáhl mě k sobě. „Mám tu tebe."

Líbali jsme se a tentokrát jsme neskončili jen u toho.

***

Ráno jsem se probudil okolo desáté. Vůbec, ale opravdu vůbec, se mi nechtělo domů. Po včerejšku jsem byl jako ve snách. Zdálo se mi, že se můj vztah s Richardem ještě upevnil. A to jsem si myslel, že už to víc nejde.

Chtě-nechtě jsem se musel vydat na cestu. Doma mě přivítali mí stále odměrní rodiče. Už se s tím pomalu začínám smiřovat. Doma jsem nakonec však pobyl jen chvíli. Volal mi totiž Patrik s tím, že bysme mohli zajít s několika klukama na hřiště a zahrát si fotbal. Souhlasil jsem.

Potom jsme všichni společně zašli do restaurace na pizzu. Nakonec byl tenhle den docela fajn.