24. Události posledních dní a florbal

3.5K 417 50
                                    

Od setkaní s Richardem už uběhl měsíc. Za tu dobu jsme si párkát psali a několikrát dali Skype. Sice mi už jednou nabídl, že bychom se mohli znovu setkat, ale já se vymluvil, že nemůžu. Ani nevím proč.

V pc obchodu jsou nějací pomalí, a tak stále používám mobil půjčený od Patrika. Naštěstí, ačkoliv je to jeho starý mobil, tak to není žádná nepoužitelná cihla stará deset let, kupodivu je to docela slušný dotykáč. Ale protože je Patrik blázen do elektroniky a potřebuje mít všechno nejlepší a nejnovější, zřejmě mu už nestačil.

Hájek mě pořád buzeruje, nicméně jen málokdy oprávněně. A dnes mě čeká další tělocvik s ním. Většina spolužáků díky jeho metodám tělocvik nesnáší a já mám pocit, že mi ho dřív nebo později zprotiví taky.

„Třído! Pozor, nástup, dvouřad nastoupit!"

„Pane tělocvikáři," ozvala se v tu chvíli Adriana.

„Hm?!"

„Já mám omluvenku od rodičů, že nebudu cvičit..."

„Dej to sem," řekl Hájek a vytrhl Adrianě omluvenku z ruky.

„Holka, to, že máš měsíčky není žádná nemoc!" křikl. „Sice ti to teď musím uznat, když máš tu omluvenku, ale příště, když je budeš mít, tak ať cvičíš!"

„Do-dobře," špitla Adriana a chtěla se jít posadit na lavičku. Byla celá rudá a mně jí v tu chvíli bylo fakt líto.

„Kam jdeš?!" zaburácel Hájek. „Nic jsem ti nedovolil! Nejdřív dokončíme nástup a až potom se můžeš posadit!"

Adriana se tedy vrátila do řady a sekundu na to Hájek řekl: „Rozchod!" a tím to skončilo.

Měl jsem nutkaní mu sdělit, jaký je idiot, ale věděl jsem, že další měsíc bez her by mi už spolužáci neodpustili tak lehce, jako minule.

„Tuhle hodinu si zahrajeme florbal," křikl. „Pokud bude někdo z vás opravdu dobrej, vyberu ho do týmu, kterej bude prezentovat naši školu. Tenhle tým si potom zahraje v městským turaji škol, kde budou všechny základní a střední školy z tohohle města. Vaše škola je pro tenhle turnaj spojená se základkou Vítězslava Hálka. U nich dělám tělocvikáře taky a jsou tam mnohem víc nadaný žáci a uměj toho mnohem víc, než tady předvádíte vy. Z vaší třídy vyberu jenom dva žaky, který půjdou do týmu."

Potom jsme se pustili do hry. Florbal mi jde dost dobře, ale celkem pochybuju o tom, že by mě Hájek vybral. Byl bych překvapený, kdyby se stal opak. V první hře jsem jsem byl útočník, v druhé obránce a ve třetí brankář. Celkem jsem dal pět gólů a za dobu, co jsem bránil, se nám soupeři ani jednou netrefili do branky. Protože jsme florbal dřív ve škole skoro vůbec nehráli, hodně spolužáků ho moc neumělo. Dost mě ale překvapila Magda, která byla celkem silným soupeřem a jen díky ní její tým dal několik gólů.

„No, nemůžu říct, že bych byl zklamanej, protože jsem od vás ani nic moc nečekal," řekl Hájek na konci hodiny. „Vypadá to, že vyberu Magdu a... Leoše. Ostatní padejte do šaten a vy dva pojďte za mnou!"

Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat