Jediné slovo

2.5K 340 163
                                    

Druhá kapitola za dnešek

Ráno jsme se vzbudili samozřejmě pozdě. Ale ne tak pozdě na to, abych nestihl školu. Když sebou trochu hodím, můžu to spoždění aspoň minimalizovat.

„Půjdu tě vyprovodit," objasnil Michal, když jsem se divil, proč jde stejným směrem, jako já.

On totiž chodil na nějakou soukromou právnickou školu, která byla na druhým konci města.

„Dneska jdu k zubaři," vysvětlil to on. „Nejdu do školy."

„A kdy jdeš k zubaři?"

„V půl druhý."

„Ale vždyť škola končí v 9:40."

„Jasně," zazubil se Michal. „Jenže já se na to musím psychicky připravit," mrkl na mě.

„Fajn," usmál jsem se.

Vydali jsme se spolu směrem k mý nový škole. Dneska jsme měli mít jenom nějakou přednášku ohledně bezpečnosti, nebo to jsem alespoň pochopil z toho, co nám včera říkal třídní.

Cestou jsme si povídali o všem možným a mně to dost zlepšilo náladu. Ovšem dlouho mi nevydržela. Když už jsme totiž byli skoro u školy, ozval se za mnou hlas, který mě volal.

Hlas Richarda.

„Leoši!"

S Michalem jsme se jako na povel otočili.

„Proboha," odfrkl si Michal pohoršeně, což by mi jindy přišlo vtipný, ale teď jsem se tak nějak nedokázal smát.

Nechci, prostě Richarda nechci ani vidět.

Doběhl nás a zvláštně se na mě podíval. Potom se podíval i na Michala. Zatvářil se překvapeně.

„To je tvůj kluk?" zeptal se mě na tu nejhorší možnou otázku, na jakou se mě mohl zeptat.

Vždyť jsem to nevěděl ani já sám...

Richard i Michal na mě koukali a čekali na jediné slovo, které by to vše rozhodlo.

Nadechl jsem se a vzal Michala za ruku. „Jo, je to můj kluk. A příště se neptej takhle překvapeně, aby neměl Martin důvod žárlit."

Vydal jsem se s Michalem po cestě dál od Richarda, který na nás jen překvapeně zíral.

„Fajn," řekl nakonec trochu vykolejeně. „Přeju vám to."

Tak tohle jsem mu vážně nevěřil.

„Jasný, díky bejbe a páčko," zvolal Michal a poslal Richardovi vzdušnou pusu.

Vyprskl jsem smíchy.

Jen jsem potom se usmál, když mi došlo, že podobný srandy budu teď zažívat ještě častěji... Protože ode dneška spolu s Michalem oficiálně chodíme.

Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat