Svěření se

2.4K 329 144
                                    

Druhá kapitola za dnešek

Tentokrát jsme nešli do pokoje. Michal si to nakročil směrem k místnosti, kterou bych s největší pravděpodobností označil jako obývák. I když byla samozřejmě mnohem rozsáhlejší a nebyla tam jen pohovka a televize.

Michal se posadil do křesla a pokynul mi, abych se posadil naproti němu.

„Řeknu ti o Marcelovi víc," začal.

„Nemusíš, jestli nechceš..."

„Ale já chci," odvětil rázně a mně bylo jasný, že bude rozumnější se s ním nehádat.

„Můj táta měl prostě nemanželský dítě. Marcela. Jemu je stejně jako mně, takže když to vyšlo najevo, bylo mně i mamce jasný, jak dlouho ji už podvádí... Hrozně dlouho se soudili nejen o mě, ale i o peníze. A pokud jde o Marcela, moc se nevídáme. Ale podle mě je to idiot. A on si o mně myslí to samý."

„To mě moc mrzí."

„Nemusí," mávl rukou Michal, jako kdyby z toho před chvílí nebyl totálně rozhozenej. „A co ty o něm vlastně víš, že se na něj ptáš?"

Pověděl jsem mu vše o tom, co mi Marcel udělal. A taky o tom, že přestupuju.

„Tak to je ovšem ještě větší hajzl, než jsem předpokládal," pronesl Michal velice pohoršeným tónem, při kterém se prostě nešlo tvářit vážně.

„Jo, je."

„Jsem rád, že jsme se navzájem svěřili," zářil. „U přátel je důležitý, aby si navzájem věřili a věděli o sobě hodně," pokračoval.

Potom svou ruku přiložil pod mou bradu a jemně mě pohladil směrem k tváři. Prohlížel si mě, jako nějaký svatý obrázek. Jeho oči mě dokonale zhypnotizovaly a já mohl jen sledovat, co dělá.

Tedy, co dělal. Najednou toho všeho totiž nechal a ozval se: „Já teď řekl, že jsme přátelé. A přátelé takový věci nedělaj."

„Holky občas jo."

„Holky maj všechno lehčí," posmutněl.

„Jo," přikývl jsem.

A pak jsme se konečně políbili. Tentokrát jsem se neodtáhl a ani nikam neodešel.

Michalovi se asi značně ulevilo. A mně? Já se cítil krásně.

***

Ten večer jsem šel na Instagram a vyskočilo mi upozornění, že mě začal Michal sledovat.

Na Instagramu jsem dlouho nebyl a tak jsem využil toho, že jsem si na něj díky němu vzpomněl a šel se podívat, co je tam nového.

Jelikož jsem tam nebyl fakt dlouho, ještě jsem sledoval Richarda a zobrazovaly se mi tam jeho nový fotky. Jedna z nich byla i s Martinem. Dostal jsem se přes tu fotku na Martinův profil a byl jsem opravdu překvapenej, když jsem zjistil, že tam má s Richardem jednu dost osobní fotku, která byla pořízena už týden před tím, než se spolu líbali v tom baru, kde jsem byl i já.

Uvědomil jsem si, že to trvalo už delší dobu. Minimálně ted týden. Pokud jsem si někdy vyčítal, že jsem byl na Richarda moc přísnej, tak teď všechny ty výčitky zmizely. Kdybych mu ještě věřil, asi bych se v tuhle chvíli divil. No co...

Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat