Nečekaný dotaz

2.1K 305 189
                                    

„Tati?"

„No?" zabručel taťka. Právě seděl v křesle s flaškou piva v ruce a sledoval fotbalový zápas.

Je tohle vůbec vhodná chvíle k tomu, co chci říct? blesklo mi hlavou. Jenže teď už bylo pozdě na to, jenom tak projít kolem, jakože jsem nic neřekl.

„Potřebuju se na něco zeptat."

„Mluv," houkl on, aniž by spustil oči z televize.

„Mohl bych se odstěhovat?"

Konečně se na mě obrátil. „Děláš si srandu?"

„Měl bych?" zeptal jsem se.

„Ne, vážně," protáhl taťka a kupodivu vzal do ruky ovladač a vypl televizi. „Jak to myslíš?"

„No, ve zkratce: prostě tak, že se sbalím a odejdu bydlet jinam."

„A kam, prosím tě?"

„K Michalovi," špitl jsem.

Zatímco jméno mého minulého přítele si táta sotva zapamatoval, u Michala toto bylo skoro nemožný. Ten kluk prostě nejde zapomenout. Bohužel pro mě, táta Michala neměl rád. Neměl rád ani mého předchozího přítele, přestože ten byl v jeho přítomnosti vždy tak milý a ochotný, že k tomu ani neměl důvod. Otec neměl rád žádného z mých přítelů z jednoho prostýho důvodu: nebyly to prostě přítelkyně.

„K Michalovi?" zopakoval má slova tiše táta. „Simono, pojď sem!" zavolal do kuchyně na mamku.

„Co se děje?" přiběhla máti okamžitě.

„No mluv," obrátil se táta na mě.

„Chtěl bych se přestěhovat k Michalovi."

„Tak fajn," kývla na to mamka bez mrknutí oka.

Napůl vděčně a napůl ohromeně jsem na ni pohlédl. Takovou reakci jsem ani ve snu nečekal.

„Počkej, Simono, tys ho asi neslyšela pořádně," pověděl táta a zamračil se. „Slyšela jsi vůbec to samý, co já?"

„Ano," opáčila. „Leoš je už plnoletý, nemůžeme mu to zakázat... Je to jeho rozhodnutí."

„Já se z toho snad picnu," zavrtěl hlavou táta a vstal z křesla. „Takže on s tím klukem bude teď už i bydlet?"

Úšklebek. Opovržení.

Sakra, proč to musel dávat tak okatě najevo? Proč má tu potřebu mi neustále snižovat moje už takhle malý sebevědomí?

„Mohl by ses přes to už konečně přenýst," špitla mamka a položila otci ruku na rameno.

Tuto příležitost jsem využil k tomu, abych nenápadně opustil místnost a vydal se do svýho pokoje. Usoudil jsem, že rodiče tedy vesměs souhlasí. Zítra si sbalím a mohl bych odejít za Michalem.

Jmenoval se Leoš (LGBT) ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat