Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-LXXXIX-

Hned po tom, co z cukrárny odešel Hoseok, dovnitř jako na zavolanou dorazili další zákazníci, a tak si Yoongi s Jinem jenom vyměnili pohledy a každý se odklidil svým směrem. Namjoon nad tím zatřásl hlavou.

Vrátili se k tomu až o zavíračce. Kuchyň měli uklizenou rychle, takže si všichni tři rozdělili utírání stolů a ostatní činnosti mezi sebou rovným dílem. Zrovna když Jin umýval podlahu svým oblíbeným mopem vedle stolu, který dezinfikoval Yoongi, stačil krátký oční kontakt a oni se vrátili k tomu, co se stalo ráno.

„Chci vysvětlení, Yoongi-ah."

„Čeho jako?" Yoongi s nezájmem pokračoval v činnosti - předstíral, že neví, o čem Seokjin mluví. Celý den mu v hlavě běhaly vtíravé myšlenky střídavě na Namjoona a jeho kamarádku, a pak na Hoseoka, ze kterého šlo zoufalství cítit nejpozději na druhý pohled.

„Čeho asi," protočil očima starší. „Doslova ses snažil přátelit s někým, o kom víš, že mě hrozně rozčiluje."

„A?" pokrčil rameny. Přehodil si hadru do druhé ruky, protože na prstech té první se mu dělaly varhánky.

„A? Před mými zraky? A pak jste se začali bavit o sebevraždění? Opovaž se...!" Jin našpulil rty. Vypadal naštvaně, ale v jeho hlase zaznívala starost. Nešlo mu tolik o to, s kým se bavil, ale o čem se bavil.

To už zpozorněl i Namjoon, co na druhé straně místnosti vyléval vodu z misek pro psy do kýblu. Zvedl k těm dvěma zrak, ale ti si ho moc nevšímali.

„Nikdo se tu nesebevraždí, tak nevyšiluj," povzdechl si Yoongi. Přešel k dalšímu stolu, pak už mu zbývaly jen dva a bude mít klid. „Nevidím nic špatného na tom, že jsem se s ním bavil. Vypadá mile."

„Mile?" vyjekl Seokjin omylem a rozpřáhl se s mopem kolem sebe.

„Ano, mile. Potřebuju nějaké přátele, Jine, sám jsi mi říkal, že se mám seznamovat s lidmi," vysvětlil Yoongi. Nedělal nic naschvál, Hoseok mu byl zkrátka sympatický. „A dávej pozor, málem sis zašpinil zeď, to bys nepřežil."

„Nojo, promiň," omluvil se mu Jin neochotně. „Jenže máš možnost se seznámit s kýmkoliv, kdo sem přijde, a ty si prostě vybereš... jeho." Vrtěl nad tím hlavou.

Podařilo se mu už spoustu Taeho věcí přestěhovat k sobě domů (třeba dnes ráno našel na kuchyňské lince termohrnek, který rozhodně nebyl jeho), a tak ho štvalo, že se mu Yoongi snaží komplikovat plány. Teď ještě aby se spolu doopravdy spřátelili a Hoseok by se dozvěděl, že Yoongi bydlí s jeho ex. To by nedal. Jak Seokjin, tak Hoseok, bylo mu to jasné.

„A co je na něm špatného, Seokjine? Znáš ho? Víš o něm něco? Jaký je člověk?" zeptal se Yoongi s pozdviženým obočím. „Chci říct, chápu, že ho nemáš rád kvůli Taehyungovi, ale on za to nemůže. Pokud někdo za tuhle situaci může, je to Taehyung. Ne Hoseok. Však ten chudák ani neví, že se něco děje."

„Nedělej z něj invalidu, jasně, že něco ví. Jen je neskutečně těžké od něj Taehyunga dostat. Protože o něm vím, že je totálně nepředvídatelný. Dneska sice zdrhl, ale nechci se probudit ve tři ráno, protože mi podpálil barák..."

„To nemůžeš myslet vážně, Jine. Představ si, že bys byl na jeho místě. Víš, jak se bude cítit, až zjistí pravdu?" Yoongi odnesl hadru k umyvadlu, ve kterém ji vypral. „A pořád je moje věc, s kým se bavím. Promiň, ale nebudu ti pořád dělat křena a Namjoonovi a jeho slečně ho rozhodně taky dělat nehodlám. Hoseok na mě působí jako hodný člověk, jen s trochu smutným životem, takže když dovolíš, pokusím se mu pomoct."