Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-LXIX-

„Ale notak, Seokjine, nech mě si sáhnout!" zakňoural Taehyung a znovu se po starším natáhl.

„Sahej si na svoje!" ohradil se Jin a zablokoval Taehyungovu ruku tou svou.

„Ale já chci sahat na tvoje. Svoje už znám. Prosím," zatlačil Seokjina do ramen a povedlo se mu ho tak svalit na postel. Vítězně se na něj zašklebil, dlaněmi se zapřel o staršího hruď a vyčkával.

„Totálně mě rozcucháš, víš o tom?" pokroutil nad ním Jin hlavou, když se vzpamatoval z menšího šoku. Položil dlaně na ty Taeho, aby ho mohl chytit, kdyby se pokusil nečekaně zabořit prsty do jeho čerstvě upravených vlasů.

„Ale vždyť si je pak můžeš upravit znovu," povzdechl si černovlásek smutně. „Mám na nich závislost, víš? Pořád na ně potřebuju makat a ty mi to vůbec nedovoluješ, takové utlačování!"

„Neřekl bych, že já jsem ten, kdo teď někoho utlačuje, Taehyungu," pronesl Jin klidně, s mírným úšklebkem a narážkou na to, že ho před malou chvílí doslova povalil na postel.

„Chceš říct, že jsem těžký? Tannie! Sežer ho, on mě uráží!" Taehyung dramaticky natočil hlavu na stranu a zavolal na svého psa, který se vecpal do Salguova pelechu v rohu Seokjinova pokoje. Starý pes teď chudák chrápal na zemi - na odpor asi neměl sílu.

„Yeontana nee!" zatvářil se Jin zděšeně, jako by šlo o dravou šelmu. Ale vnitřně měl problém se zadržováním smíchu. Vzal Taeho dlaně do svých a zatáhl za ně, takže mladší přistál do peřin hned vedle něj - obličejem dolů.

Taehyung překvapeně vyjekl. Přetočil se na stranu a na Seokjina se zašklebil. Celým tělem se však přisunul o něco blíž a věnoval mu rychlou pusu na bradu.

„Stejně mě na ně nakonec sáhnout necháš, tak proč to tak oddaluješ pořád?" zakroutil pobaveně hlavou. Dlaň mu přiložil na tvář, aby ho po ní mohl hladit palcem.

„A co když nenechám?" mrkl na něj Seokjin rozverně. Vsunul ruku pod Taeho a objal ho, čímž si ho k sobě přitulil blíž.

„Tak budu celý den přemýšlet, čím jsem si takovou křivdu zasloužil. Tvé vlasy mě nabíjí energií," odpověděl.

„Spíš ty nabiješ je. A pak mi budou elektrizovat a budu vypadat jako tatrman," uchechtl se broskvovlásek. „Ale možná si to rozmyslím, když..."

„Ale můj tatrman. Aspoň mi na tebe nebude nikdo koukat," namítl Taehyung. „Když co?"

„... když mi dáš pusu na rty," rozhodl Seokjin. Majetnictví, které sálalo z Taeho projevu, se mu úplně nepozdávalo - protože nemohl přestat myslet na to, že Tae vlastně pořád patří někomu jinému. Budou si o tom muset promluvit, jinak by ho svědomí uhlodalo k smrti.

„Tak to nevím, jestli mi to za to stojí," zašklebil se Taehyung. Automaticky se však k Seokjinovi přiblížil a pořádně ho políbil - nechtěl riskovat, že si to starší rozmyslí. Trochu si u toho na něj nalehl, protože Seokjin byl pohodlný a Taehyung se rád tulil.

Jin si Taeho u sebe podržel za zátylek trochu déle, než se odtáhli. Chvíli mlčeli a dívali se sobě do očí. Seokjin si všiml, jak tmavé oči má. Taky si všiml, že má dvojité oční víčko pouze na jedné straně. Přišlo mu to rozkošné.

„Tohle bych mohl dělat pořád. Škoda, že mě před Yoongim schováváš. Kdy se včera vůbec vrátil?" prolomil Taehyung příjemné ticho.

„Neschovávám tě před ním," namítl Jin, „ale on se zná s Namjoonem, a ten se zná s Jungkookem, a ten se zná s Jiminem, a ten se zná s Hoseokem. Nechci tě schovávat, ale i tak je mi docela trapné, že jste se ještě nerozešli... nechci být ten, se kterým ho podvádíš." Jinovi z očí sršela upřímnost. Zvedl se do sedu, stále koukal na něj stále.

„Ale máme pauzu," zabrblal si Taehyung pod nos, „navíc jsem ti už říkal, že se s ním rozejdu, až se vrátí. Jen se bojím, že mu ublížím. Záleží mi na něm a on se s jistými věcmi vypořádává hůř."

„Ale nemůžeš ho tahat za nos..." povzdechl si Seokjin. „A taky co potom? Nelíbí se mi, že bys s ním pořád bydlel a každý den se s ním vídal. Když může udělat cokoliv, bude tě chtít zpátky, je mi to jasné."

„Vždyť to já ani nechci. Jen mi to přijde, jako bych se chtěl beznohému vysmívat, že je na vozíku," přiznal Taehyung. Zmateně nakrčil obočí, když tak Seokjina posouchal dál. „To mám jít bydlet pod most? On nic zkoušet nebude, Seokjine, znám ho. Spíš bude fungovat naprosto normálně, než se neobjeví jeden z jeho emotivních stavů, kdy se pravděpodobně zahrabe u Jimina v posteli a bude požírat tunu zmrzliny."

„Já jen... můj byt je docela velký..." pověděl Seokjin na oko lhostejně. Ne, že by Hoseoka neměl rád, ale po tom, jakou ztropil scénu u něj v cukrárně, si neuměl ani představit, co udělá, až se s ním Tae bude chtít rozejít. Raději by si pojistil, že bude Tae s ním.

„Tak se tím ještě chlub," odfrkl si Taehyung. „Chceš snad, abych bydlel tady? Vždyť bychom tu byli tři, není to trochu moc?" Ač by to nepřiznal nahlas, bál se nechat Hoseoka v bytě samotného. Na druhou stranu představa, že bydlí se Seokjinem, byla lákavá. Za svůj život bydlel jen s rodiči nebo s Hoseokem, změna by mu určitě bodla.

„Přesně to chci," pousmál se Jin. „Yoongi je tady přece jen hlavně u sebe v pokoji nebo v práci, pokud ho zrovna nevytáhnu ven nebo alespoň do obýváku. Moje postel je velká i pro tři lidi, my dva se tu vejdeme hezky."

„Takže sex se mnou mít nechceš, ale abych s tebou bydlel to jo?" Tae nakrčil pochybovačně obočí. „Nebojíš se, že je to moc urychlené?"

„Nikde není napsáno, v jakém pořadí by to mělo být, Taehyungu," mírně našpulil ret. Bylo to unáhlené? Ano. Vadilo mu to? Ne.

Tae si povzdechl, protože ať se snažil sebevíc, tak se nemohl zbavit špatného pocitu z toho, že nechá Hoseoka v bytě samotného. Vždyť tam bude ztracený jako karas mezi kapry. „Jen tě nechci ztratit, protože to uspěcháme.". Znovu Seokjina pohladil po tváři. „Ale pokud ti to udělá radost, tak se k tobě postupně přestěhuju pod jednou podmínkou. Necháš mě sahat ti na vlasy."

Jin si sáhl na Taehyungovy vlasy. Prsty mu pročesával pramínky. Prvně mu je odhrnul z čela, kde se mu kroutily a padaly obočí, potom po stranách nad ušima, za které pár pramínků také zastrkal a nakonec i na zátylku.

„Dobře. Můžeš mi sahat na vlasy," přikývl a na jeho tváři se vytvořil úsměv. „Neztratíš mě, o to se bát nemusíš. Pokud necháš svůj starý vztah za sebou..."

„Slibuješ?" spokojeně zavřel oči. Na Seokjinovu ruku se natiskl o něco víc. Bylo to tak příjemné!

„Slibuju," potvrdil Seokjin. Dál Taeho hladil ve vlasech. Slyšel kolem postele cupitat Yeontana. Jeho krátké nohy nestačily na to, aby vyskočil na jeho vysokou postel, a tak je nemohl rušit.

Taehyung věděl, že nesmí znovu usnout. Seokjin za chvíli odcházel do práce a on musel pár minut po něm taky. Dneska zase normálně natáčeli a jeho ještě čekaly složité ranní úpravy. Když ale cítil staršího dech na tváři a jemný dotek ve vlasech, nemohl si pomoct. Vstávat se mu nechtělo, radši zariskoval kariéru (tajně doufal, že ho Seokjin probudí) a usnul.

xxxxx
Takové krásné ráno Seokjina a Taehyunga... bylo by celkem nemilé, kdyby se o tom Hoseok nějak dozvěděl, co? xd

Přejeme krásný den❤️