-LXIV-

301 42 3
                                    

Taehyung seděl u svého oblíbeného stolu v restauraci, kde se to touhle dobou hemžilo lidmi. Všichni popíjeli nejrůznější druhy alkoholu a pojídali laciné chipsy, aby dostali do žaludku aspoň nějakou pevnou stravu.

Přemýšlel a koukal na svůj půllitr, který byl téměř plný. Zatím se piva sotva dotknul, přestože tady seděl dobrých dvacet minut. Jungkook měl zpoždění. Zase.

„Jsem tady, jsem tady!" přiřítil se Jungkook celý zadýchaný. Ani neměl zapnutou bundu a vlasy se mu cestou rozcuchaly. Skoro celou cestu běžel, i když to neměl zrovna daleko. Sundal si bundu a přehodil ji přes opěradlo židle, na niž si sedl. „Promiň, že jdu pozdě!" omlouval se chvatně a upřímně.

„Zdržel tě sex?" zeptal se Taehyung s pozvednutým obočím.

„Ne, ne tak docela," odpověděl, zatímco očima zkoumal nápojový a jídelní lístek. Spíše na něj koukal ze zvyku, než že by nevěděl co si objednat.

„Stalo se něco Namjoonovi?" pokračoval ve vyptávání starší. Protočil nad Jungkookem oči, protože už teď věděl, že stejně skončí u piva.

„Namjoonovi? Ale kdeže, ten se má fajn," vzhlédl k němu třešňovlásek a odložil menu zpátky na místo, odkud ho vzal.

U jejich stolu se stavila servírka a on si objednal pivo a domácí bramborové lupínky, jako to dělal vždy. Taehyung netrpělivě poklepával nohou a promluvil, až servírka odešla.

„Pak ti neodpouštím, že jsi znovu přišel pozdě," odfrkl si Taehyung znuděně. „Kde jsi vůbec byl? Jednou tě taky takhle nechám čekat. Uvidíme, jak se ti to bude líbit."

„Vlastně mě zdržel sex," přiznal Jungkook po menší odmlce, „ale vážně jen ne tak docela, nestihl se stát, protože jsem si vzpomněl, že jdeme ven spolu."

„Takže jsi ho nechal nadrženého u sebe v pokoji? No gratuluju, jsi hrozný milenec a příšerný kamarád," vysmál se mu Taehyung s menším úšklebkem na rtech. „Kdo je ten nešťastný?"

„Hej, nepomlouvej moje milenecké schopnosti!" zamračil se na něj mladší, ale cukaly mu koutky. Věděl, že si z něj Tae jenom utahuje. „Byl to nějaký kluk ze seznamky, takže nic důležitého. A k sobě jsem ho samozřejmě netahal, takže chudák zůstal sám doma. To mu neuškodí."

„Ze seznamky? No páni, Jeon Jungkook, velký youtuber, si musí shánět rande přes seznamku? To je pech, co?" ušklíbl se Tae a napil se poprvé pořádně ze své sklenice. Pivo miloval.

„Nudil jsem," pokrčil rameny a Taemu úšklebek vrátil. „Píše mi tam spousta lidí, můžu si vybírat."

„Jimin tě přešel?" rýpnul si pohoršeně černovlasý, ale už ne tak zahořkle jako dřív. „A nediv se tak, jsi celkem profláklá osobnost, sledují tě i v zahraničí."

„Já vím, jsem slavnej," zazubil se Kook. Také už mu donesli pivo, takže zvesela pil se svým kamarádem. „A s Jiminem jsme prostě jen kamarádi. Navíc už jede po slavnějším člověku, než jsem já," dodal a setřel si imaginární slzičku z oka. Sice slyšel dokonce z obou stran, jak se spolu Jimin s Taehuyngem smířili, ale nevkládal žádné naděje do toho, že by se někdy mohli stát přáteli.

„Blbý pocit, co? Když tě takhle odkopne," neodpustil si Taehyung nejapnou poznámku.

„Neodkopl mě," odfrkl si Jungkook. „Prakticky jsem to byl já, když už by někdo někoho odkopával."

Taehyung na to nic neřekl. Radši předstíral, že to neslyšel.

„No a tak co ten kluk? Bude z toho třeba něco víc? Poslední dobou mi nic neříkáš, jsem z toho trochu nervózní," přiznal Tae. Chyběly mu doby, kdy mu Jungkook psal o každém pokroku v čemkoliv, co udělal. Taehyung pak na něj mohl být vždycky pyšný a říkat "ano, to je můj nejlepší kamarád a dokázal to".

Meruňková kobliha | BTS FF ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat