Ve čtvrtek vstával Jungkook obzvlášť brzo, a to hned z několika důvodů. Musel toho za den stihnout hodně, pokud chtěl jít zítra večer do hospody s Taehyungem a jeho novým přítelem. Včera mu kvůli tomu Tae volal a on ho nechtěl odmítnout (vlastně se na to i těšil). Teď si ale nadával, protože ráno musel jít do cukrárny, pak na přednášku, odpoledne sestříhat video, které slíbil zítra vydat, a navíc se musel učit na jednu ze zkoušek, kterou si napsal už na prosinec.
Netušil, v kolik Seokjin obvykle otevírá, ale tajně doufal, že když přijde na půl osmou, už tam on i Yoongi budou - Namjoon odcházel z koleje už před sedmou, ale to kvůli srazu s modelkou, říkal, že až po něm půjde do práce.
Když vešel do cukrárny, a to i přes cedulku zavřeno, která visela na dveřích, ovanula ho příjemná sladká vůně. Za pultem si všiml Namjoona, který už lítal z jedné strany na druhou a chystal si pracovní plochu. Jungkooka napadlo, že to muselo být to nejkratší rande, na jakém kdy Namjoon byl. Čekal, že tu ještě nebude.
„Ahoj, Joone," zamával mu od dveří, aby na sebe upoutal pozornost.
„Jej, ahoj!" zpozorněl Namjoon. Skládal si skleničky z myčky tak, aby je dnes mohl pohodlně používat bez toho, aniž by se musel zbytečně natahovat nebo chodit tam a zpět. „Co ty tady tak brzo? Ještě je zavřeno. Ale ty jsi výjimka teda, jen se ti tu nikdo tolik věnovat nebude," ušklíbl se a naklonil se přes pult ke Kookovi, aby ho přes zvuk čistícího se kávovaru slyšel.
„Jdu za Yoongim, ví, že mám přijít. Mohl bys mi ho zavolat?" usmál se na staršího. Rukama se zapřel o pult a nakoukl za něj. „Kávou ale nepohrdnu, jestli mi ji uvaříš. Ta kolejská břečka se s touhle vůní nedá srovnat."
„Proto na koleji kávu nepiju, asi by mě otrávila," komentoval to Joon a s lehkým přikývnutím se vypařil do kuchyně. Tam nabral Yoongiho (který se po tom, čeho byl včera nedobrovolně svědkem, pečlivě vyhýbal pohledu Jina) a dovedl ho dopředu ke svému mladšímu kamarádovi.
„Uh, ty už jsi tady? Nečekal jsem tě před otvíračkou," zasmál se Yoongi nervózně. Najednou mu ten nápad nepřišel až tak dobrý. Opravdu se chce líbat s Jungkookem? A před Namjoonem?
„Nojo, potřebuju stihnout přednášku," pokrčil rameny se širokým úsměvem na tváři. „Tady máš ta skripta. Namjoon se o nich pořád ani slovem nezmínil, tak je dobře, že sis řekl sám," uchechtl se Jungkook, letmo po svém spolubydlícím hodil očkem.
„Ty skripta!" pleskl se Joon do čela. Pokaždé na ně zapomněl, protože z kolejí odcházel tradičně ve spěchu a odpoledne na ně už nemyslel.
„Jo, skripta," přisvědčil Yoongi o něco tišeji a s plachým úsměvem se pro ně natáhl.
Jungkook využil příležitosti, že má Yoongiho blízko u sebe, a za pas si ho přivinul k tělu a rychle ho políbil na rty. Nechtěl na něj spěchat, a tak začal s pomalými a vláčnými pohyby. Poslepu odložil skripta na pult, za kterým stál (momentálně velmi zmatený a napůl udušený vlastní slinou) Namjoon.
Bělovlásek se pokusil zopakovat pohyb rtů po Jungkookovi, zatímco mu divoce tlouklo srdce především z šoku. Samozřejmě to mohl čekat, ale na druhou stranu... Navíc byl extrémně vydivočelý z toho, jak slizké rty vlastně jsou. Jako by se rty otíral o rybu. Ale v dobrém slova smyslu.
Mladší na něj nespěchal. Nechával mu čas, aby si na nový pocit zvyknul a měl možnost reagovat podle vlastního uvážení. Na to, že se Yoongi líbal poprvé, to nebylo vůbec špatné. Naopak, polibek velmi příjemný, Yoongiho rty chutnaly lépe, než očekával.
Namjoon od nich nemohl odtrhnout zrak. Vůbec nepobíral, jak se děje to, co se právě děje. Znamenalo to, že ti dva spolu něco mají? A oba mu to tajili? Byl na ně naštvaný, možná i trochu žárlil. Založil si ruce na prsou a se zamračením čekal, až skončí, protože na to šli velmi pomalu. Skoro se mu zdálo, jako by to spolu nikdy dřív nedělali, a o to zvláštnější mu to přišlo.
ČTEŠ
Meruňková kobliha | BTS FF ✓
FanfictionHobiho život s psychickou poruchou není vždy jednoduchý, ale s přítelem po svém boku jde všechno lépe. Jenže stačí jeden chybný krok vedle, jistoty se rozbijí a s nimi i všechno, na čem mu aspoň trochu záleží. _____ Zabouchl mu dveře před nosem a vy...