Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-XC-

Sněžilo. Stejně jako předchozí tři dny. Byla středa, polovina týdne, a Yoongi se před Namjoonem cítil jako hlupák. Stále. Namjoon si ničeho nevšiml - byl zaneprázdněný jinými věcmi a lidmi a taky tím, že na Yoongiho myslel. Chtěl mu už dlouho udělat radost. Jin dokonce slíbil, že upeče ty koláčky, které pekla Yoongimu jeho máma, když byl malý. Oba doufali, že to bude Yoongi vnímat pozitivně a neotevřou tím staré rány. Byl to risk, ale stál jim za to.

Yoongi dostal za úkol vyvenčit Salgua (nakonec k tomu dostal i to zvíře Taehyunga). Procházel se o něco déle než obvykle, protože měl jednak nové, teplé a hlavně pohodlné boty, co si koupil včera, a také si potřeboval zas a znova utřídit myšlenky, které létaly všemi směry.

Mezitím v kuchyni Jin připravoval koláčky bleskovým tempem, aby to stihl dřív, než se Yoongi vrátí, a Joon ho podporoval z povzdálí různými pokřiky a gesty, když zrovna neobsluhoval. Měl dnes výbornou náladu - miloval sníh a zrovna ho napadlo několik centimetrů! - a chtěl, aby ji měli i všichni kolem. Zatím se mu ji dařilo předávat Seokjinovi, který ji svou vlastní pozitivní náladou ještě znásoboval. Atmosféra v cukrárně byla tedy úžasná a lidé v ní zůstávali déle než obvykle. Tím pádem se brzy zaplnila k prasknutí a Namjoon sotva stíhal obíhat stoly a připravovat nápoje. Yoongi jim začal chybět.

Ten přišel jako na zavolanou v momentě, kdy Seokjin skládal koláčky do papírové krabice, ve které je propašují s Namjoonem k němu domů. Namjoon Yoongiho ještě zdržel vepředu u obsluhování, protože jednak potřeboval pomoct, ale i Jin potřeboval více času.

„Přísahám, že mi zmrzl mozek v hlavě. Dokonce i ti psi chtěli zpátky do tepla, nějak jsem se tam dneska zapomněl," zaskuhral Yoongi. „Tak mě nezdržuj, potřebuju horký čaj a taky chci začít pracovat. Je tu nějak moc lidí."

„Ale notak, nebuď Grinch," zasmál se tomu Namjoon, zatímco mu na kávovaru navolil možnost čaje (až tak magické kávovary měli). „Navíc je tady lidí jak psů... doslova. Myslíš, že je zvládnu obíhat sám?"

„Co to znamená Grinch?" zamračil se Yoongi nechápavě. „A já ti půjdu pomoct dopředu, ale s dovolením se přezuju a převleču, takže buď tak laskav a uhni mi z cesty."

Neměl posledních pár dní moc dobrou náladu. Vlastně neměl dobrou náladu od pondělí, kdy zjistil, že má Namjoon nějakou známost. Připadal si zrazeně, ale přitom k tomu neměl jediný důvod, a to ho štvalo. Tak byl na Namjoona celý den protivný, protože na někom si to vylévat musel a Seokjin ho kdykoliv mohl vykopnout z domu i z práce.

„O Vánocích ti to pustím, je to film!" zavolal za ním ještě fialovovlásek, než definitivně zmizel v šatně.

„Nemám zájem. Vánoce neslavím, jen mě otravují."

V šatně si vysvlékl teplou bundu a mikinu, protože tu bylo vážně hodně teplo, na košili si hodil zástěru, vyměnil si mokré zimní boty za suché, ne tak teplé, a vrátil se dopředu. Vzal si do rukou čaj, ze kterého začal usrkávat, a v tichosti pozoroval Namjoona, jak lítá po kavárně. I když byl roztěkaný a nic nestíhal, pořád byl naprosto k zulíbání.

K jeho štěstí pak zbytek dne uběhl velmi rychle a než se nadál, znovu postával venku v mrazu, tentokrát ale i se svými kolegy. Seokjin zapnul alarm a zamknul dveře. Namjoon měl krabici se sušenkami schovanou v látkové tašce a Yoongi je oba úspěšně ignoroval. Vlastně od nich poodešel dál a zapálil si cigaretu. Zjistil, že určitým způsobem trochu kompenzuje jeho touhu po alkoholu.

Namjoon s ním ale brzy srovnal krok. Aby se neřeklo, taky si zapálil. Chuť nikotinu mu chyběla, ačkoli to nepřiznal. Jin za nimi kráčel trochu uraženě, ale nechtěl jít s nimi na tom smradu, a tak je předběhl a rozhlížel se po výkladních skříních na krajích ulice.