Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-CXIX-

Seokjina probudilo slunce. Nečekal, že by se ho v zimě dočkal, proto byl líný si zatahovat žaluzie. Do ložnice včera šel až večer a s Taem se beze slov dohodli na tom, že nepotřebují světlo k životu. Slunce ho tedy překvapilo natolik, že už zpátky neusnul, přestože byla sobota a on měl volno. Asi po deseti minutách nicnedělání, jen projíždění nových příspěvků na sociálních sítích, se rozhodl vzbudit dosud sladce spícího Taehyunga.

Chvíli se na něj jen díval - vypadal přímo andělsky nevinně - a až potom ho políbil na rty jako Šípkovou Růženku.

„Vstávej, miláčku," zašeptal mu do ucha. Neubránil se uchechtnutí nad tím oslovením, obvykle si říkali jmény.

„Co chceš?" zamručel Taehyung rozespale. Přetáhl si polštář přes hlavu. Rozhodně neměl v plánu vstávat, ať už bylo kolikkoli hodin. Přetočil se k Seokjinovi zády, aby dal jasně najevo, že to nemá smysl.

„Huh? Chci, abys vstal se mnou, Taehuyngieee!" Nalepil se mu na záda a stále mu mluvil do ucha. „Už je bílý deeen!"

„Ještě nejsem vzhůru... Seokjine, neblbni," zasténal rozespale, přikryl se peřinou až k bradě, jako by se tak snad mohl před svým partnerem schovat. Včera - vlastně dneska! - šli spát pozdě a Seokjin se z nějakého naprosto nepochopitelného důvodu rozhodl, že budou vstávat v takové nekřesťanské hodině.

„Je osm ráno, hola hej!" Vzal Taeho za rameno a přetočil ho na záda, což nebylo tak těžké, protože se polospící Tae vůbec nebránil. „Nudím se, pojďme vstávat! Pojďme si povídat! Tancovat na písničky! Uvařit si tolik kávy, že se přefetujeme kofeinem!" Seokjin po ránu obvykle zářil energií, ale dnes to bylo obzvlášť znát. Sluníčko mu udělalo radost, a navíc s Taehyungem strávil báječný čas.

„Ty ses naprosto pomátl, ne? Vždyť jsem byl kvůli tobě vzhůru do dvou nebo do tří ráno, naspal jsem sotva šest hodin, Seokjine!" zanadával Taehyung, ale nezněl naštvaně. Už pochopil, že nemá cenu se bránit. Posadil se na posteli, oči se ale neobtěžoval otevřít. Bolelo ho celé tělo. Hloupý Valentýn, proletělo mu hlavou.

„Ale... spánek až tolik nepotřebuješ jako mě," ušklíbl se na něj a objal ho kolem pasu. Tae se na něj ležérně položil a vypadalo to, že mu znovu jde usnout v objetí.

Taehyung něco nesrozumitelného zamručel, přetočil hlavu na stranu, aby dal Seokjinovi aspoň malou pusu na dobré ráno. Byl rád, že má dnešek volný.

„Namjoon zůstal přes noc?" zeptal se - doteď ho nenapadlo, že se Yoongi z tajného rande vlastně vrátil s jejich společným kamarádem, který mu schůzku domluvil. Muselo to dopadnout katastrofálně, když se Namjoon vzdal zbytku plánů na večer a šel s Yoongim domů.

„Jo, myslím, že jsem ho tady včera viděl," potvrdil Jin zamyšleně. Včera s Taem trochu popili, ale byl si docela jistý, že Namjoonovi s Yoongim něco vykládal.

„Neměl být Yoongi na rande? Muselo být hrozné," přetlumočil svoje myšlenky nahlas a doufal, že Seokjin pochopí, nad čím přemýšlel. Nemotorně se přetočil na čtyři, svalil Seokjina zpátky do postele a udělal si z něj matraci. Spokojeně zavřel oči a chystal se znovu zalomit.

„Jo, to muselo," hekl Jin pod Taehyungovou váhou, ale nechal ho, dokonce ho začal i objímat. „Ale nevypadal smutně. Třeba Namjoon dostal rozum a vzal ho potom na nové rande, ale s ním," zasmál se. Nemyslel si, že by to Joon opravdu udělal, ale podle něj by to bylo přímo fantastické.

„Tak se můžeš jít podívat k Yoongimu do pokoje, jestli tam pořád je, a mě nechat dospat, co ty na to?" zkusil to Taehyung ještě pořád ne úplně probuzeně.