„Namjoone, vážně si chceš vzít tu košili?" zeptal se Yoongi pochybovačně a přeměřil si svého mladšího kolegu pohledem. Právě byli na koleji, Jungkook byl naštěstí někde pryč. A Namjoon už se opět strojil na schůzku. Jenže teď to nebylo rande. Právě proto Yoongi remcal. „Nebo košili klidně, ale tou kravatou by tě Seokjin maximálně tak uškrtil, aby sis nedával falešné naděje."
„Myslíš? Já nevím, jsem z toho nervozní. Od té doby, co po mně vyjel v cukrárně, tak si nejsem jistý vůbec ničím," povzdechl si Namjoon, kravatu hodil na postel (omylem u toho trefil Yoongiho) a začal ze sebe rychle sundávat i košili. Bez trička pak postával před skříní a nešťastně se přehraboval ve svém skromném šatníku.
„Taky nevím, nejsem žádná fashion hvězda," pokrčil rameny menší. Kdyby byl Jungkook tady, určitě by mu dobře poradil, ale nebyl tu, takže měl Namjoon smůlu a musel se spolehnout sám na sebe. „Ale myslím si, že Jin tě nechce, nic proti teda."
„Vždyť jsi ještě před pár dny říkal, že to nemám vzdávat," zamračil se na něj Namjoon. „Co že jsi tak rychle změnil názor?" vytáhl si obyčejné šedé tričko a posadil se na Jungkookovu postel.
„No, asi bych ti to neměl říkat, ale ptal se mě, jestli k němu něco cítíš... Podle mě se chtěl jen ujistit, že ne," odpověděl Yoongi, rukama se opíral o postel za sebou a koukal na polonahého Joona.
„Třeba to chtěl vědět, protože taky něco cítí?" zkusil to Namjoon naivně. Byl smířený s tím, že na kluka jako je Seokjin prostě nemá. Jenže pak přišla ta scéna v kuchyni a od té doby nemohl klidně spát. Pořád se mu vracelo, jak úžasný to byl pocit - cítit Seokjinovy horké rty na těch vlastních. Když si Namjoon vzpomněl, jak vypadal jeho zaměstnavatel chtivě, polilo ho horko.
„To spíš ne," odvětil černovlásek a povzbudivě zvedl koutek rtů. „Ostatně to zjistíš dneska."
„Jsem hloupý, co?" uchechtl se Namjoon hořce. „Blázním tady jak malý kluk, přitom podvědomě vím už pěkně dlouho, že o mě by Jinnie nezavadil ani pohledem, když to beru z té stránky přitažlivosti. Jen jsem se nechal na chvíli unést. Bylo to tak hezké v té kuchyni, víš? Myslel jsem si, že to pro něj něco znamená, ale pravděpodobně byl jen naštvaný a vybil si na mně zlost," rukama si promnul obličej a svalil se do postele.
„Nevíš, když se nezeptáš."
Yoongi vstal z postele, jen aby Joona poplácal po rameni. „Třeba máš fakt šanci, těmhle věcem nerozumím. Navíc teď máš volnou cestu, Jin byl na Taehyunga dost drsný. Vyvedl ho z cukrárny jak neposlušné děcko," krátce se zasmál. Sledoval to z kuchyně a musel říct, že to bylo vážně zábavné. Skoro jako by sledoval nějaké drama, ve kterém Tae hrál.
„Když já nevím. Seokjinovi se líbí jiní kluci. Nejsem jeho typ. Před chvílí jsi mě sám přesvědčoval, že tomu nemám věřit, abych nebyl zklamaný, Yoongi. Nějak rychle měníš názory," odfrkl si Namjoon. Potom si na něco vzpomněl: „Koukneš Jungkookovi do stolu, jestli tam nemá moje sluchátka, prosím? Půjčil si je ode mě už před týdnem."
„Neměním názory," zamračil se Yoongi, ale zvedl se a šel prohledat Jungkookův psací stůl. „Jen nechci, aby sis nechal zlomit srdíčko zrovna od Seokjina, když jste tak dobří přátelé. Ale na druhou stranu se v lásce a randění nevyznám. Nikdy jsem nebyl ani na hloupém rande, pamatuješ?"
„Když bude nejhůř, vezmu tě na rande já," zasmál se Namjoon, tričko na sobě měl pořád jen pohozené a byl moc líný na to, aby si ho oblékal. „Šel bys? Jsem chytrý mladý muž, který je nešťastně zacrushovaný do nejlepšího přítele - už nějaký ten pátek."
„Samozřejmě, mladý muži," zasmál se Yoongi překvapeně, zatímco otevíral Jungkookovy šuplíky. Sluchátka nikde neviděl. „Alespoň bych mohl předstírat, že nejsem tak osamnělý.... i když jsem sám rád. Už je mi to asi jedno. Třeba by mě tvé vesmírné IQ okouzlilo natolik, že bych nám začal plánovat svatbu," dodal sarkastickým tónem.
Už chtěl Namjoonovi oznámit, že má se sluchátky zřejmě smůlu, když vtom objevil poklad. V jedné z přihrádek v Kookově stolu se nacházela tajná skrýš. Kromě Joonových sluchátek zamotaných do sebe jako pářící se červi se tam nacházely dvě flašky - jedna byla s červeným vínem, druhá byla vodka. Yoongi popadl sluchátka a šuplík zase zavřel. Něco mu říkalo, že ho neotvíral naposledy.
„Jo, tak to by nejdřív museli povolit sňatky homosexuálů v naší konzervativní zemi," zašklebil se Namjoon. „Před pár lety jsem měl myšlenku, že půjdu do politiky, abych mohl bojovat proti stereotypům, ale pak jsem si uvědomil, že mě nebaví se hádat."
„Někdo jako ty by do politiky rozhodně jít měl, jsme jak ve středověku. Nemáš třeba dvojče, co by do toho šlo?" ušklíbl se černovlásek. Otočil se opět k Joonovi a podal mu jeho sluchátka. Překvapilo ho, že ještě neměl oblečené to tričko. „Půjdeš bez?"
„Mám mladší sestru," pousmál se Namjoon, posadil se na posteli a tričko s protočením očí navlékl na sebe. „Už jsem myslím říkal, že bych vás mohl seznámit. A díky." S úsměvem si sluchátka převzal a začal je rozmotávat.
„Ajo," přikývl Yoongi v uvědomění, „a ona do politiky nechce? Co vlastně dělá?"
„Studuje ekologii první rok na vysoké škole a je místopředsedkyní korejské pobočky spolku Global Fund For Women," pousmál se Namjoon pyšně. Svoji sestru miloval celým srdcem. „V září nejspíš odletí na rok studovat do Kalifornie."
„Cool," ohodnotil to Yoongi jednoduše, „tak ta by se do politiky možná hodila. Feministek není nikdy dost."
„Ona by se na to hodila, to je pravda, naopak se hádá velmi ráda," Namjoon poplácal na matraci vedle sebe, protože Yoongi pořád postával u postele jako tvrdé Y. „Má úžasné přesvědčovací schopnosti a ovládá vcelku dobře angličtinu. Spíš se zaměřila na španělštinu, takže angličtinu má jen jako bokovku."
„Zkus jí to navrhnout, až se uvidíte," řekl Yoongi s malým úsměvem a sedl si na nabízené místo. „A neměl bys už jít? Ať Jin nečeká," zeptal se jakoby mimochodem. Přišlo mu, že se opět zakecali.
„Nojo, vidíš to, Jin," fialovlásek se rychle zvedl z postele. Popadl bundu, ve které už měl nachystanou peněženku a klíče. Mobil si zastrčil do kapsy a s rychlým "ahoj" Yoongiho opustil.
xxxxx
Zatímco Namjoon a Yoongi prodiskutovávají (ne)rande Joona a Jina, mě zajímá ta jeho sestra-aktivistka. Škoda, že se do tohoto příběhu už nevejde, určitě by to byla zajímavá postava:(Co myslíte vy, jak to Jin s Namjoonem myslí?
Hezký den!💜
ČTEŠ
Meruňková kobliha | BTS FF ✓
FanfictionHobiho život s psychickou poruchou není vždy jednoduchý, ale s přítelem po svém boku jde všechno lépe. Jenže stačí jeden chybný krok vedle, jistoty se rozbijí a s nimi i všechno, na čem mu aspoň trochu záleží. _____ Zabouchl mu dveře před nosem a vy...