Hoseok se ráno probudil v prázdné posteli. Po posledních dnech to nebylo nic neobvyklého, ale včerejší večer byl tak pěkný... Tae Hobimu neúnavně četl z knížky až dokud neusl. Myslel si, že se probudí a vše bude opět při starém. Ale nebylo. Posléze zjistil, že Tae už není ani v bytě. Yeontan také nebyl nikde k nalezení, takže musel být s Taehyungem. Povzdechl si.
Skrz okna se do místnosti dostávaly ještě slabé paprsky slunce. Měl být hezký den. Ale Hobi věděl, že hezký nebude. Nikdy nebyl hezký. Místo toho, aby obdivoval rozbřesk nebo se dokonce nasnídal, oblékl se a vyrazil do studia. Lelkoval v posteli déle než obvykle, takže přišel tak akorát včas před Jiminův dům, kde se ráno setkávali.
Když Jimin vylezl před barák, vypadal velmi čile. Jestli to způsoboval make-up nebo jen jeho nadšení z blížícího se koncertu nemohl nikdo odhadnout. Usnul totiž až pozdě v noci. Nejprve si psal s Halsey - vymýšlel, kam všude ji ještě vezme - a potom nemohl spát, protože si s ní už sice nepsal, ale pro změnu jí měl plnou hlavu, a kdykoliv to vypadalo, že konečně zabere, znovu ho myšlenky nelítostně probraly.
„Hoseokie! Ahoj, jak ses vyspal?" Jimin k němu doslova přihopsal, dokonce se u toho jednou otočil. Šířil až přeslazenou energii, ze které se Hobimu dělalo trochu nevolno.
„Ew," zamračil se na něj Hoseok. Jeho pochmurnou náladu nemohlo nic pobouřit více, než Jiminovo nesmyslné štěstí. Radši se vydal na cestu, aniž by se otočil. Bylo mu strašně a jenom to v něm rostlo. Nikdy nebude moct být šťastný, protože šťastný je jedině s Taehyungem a Taehyung ho nechce a už ani chtít nebude. A Yeontan jím taky pohrdá... Včera ho málem kousl.
„To vypadá na špatné spaní. Taky jsem toho moc nenaspal, neboj se, jsem děsně unavený," zasmál se Jimin potichu. Nerad by Hoseoka podráždil.
„Nojo," povzdechl si Hobi. Po očku se na Jimina podíval, držel s ním krok. „Já ho fakt nenávidím," prohlásil polohlasně, když si opět vzpomněl na to, jak bezcitně ho Tae nechává doma samotného. Kdo ví, co teď dělá a s kým? Nejhorší na tom ale bylo, že kdyby ho Tae opustil, chyběl by mu. Potřeboval ho k životu jako květina vodu.
„Koho nenávidíš?" Jiminova pozitivní nálada rázem opadla. Pohled stočil k Hoseokovi a zpomalil chůzi, aby náhodou nenarazil do lampy nebo nějaké cedule. Když se nad tím zpětně zamyslel, Hobi opravdu vypadal ještě napruzeněji než normálně.
„Taehyunga," pokrčil rameny v odpověď. Nebylo mu to jedno, to rozhodně ne, ale možná, když bude předstírat, že ano, Jimin ho nechá na pokoji a nebude vyzvídat. Vážně nechtěl, aby zjistil, že mají pauzu.
„Nenávidíš? To se pleteš, Hobi," povzdechl si mladší. „Víš, že by ho to bolelo, kdyby tě slyšel? Co ti provedl, že říkáš takové věci?" zeptal se zvědavě. Chytil Hoseoka za ruku, aby mu dodal odvahu mluvit o svých problémech.
„Nepletu se," odfrkl si Hobi a bojoval s nutkáním vytrhnout svou ruku z Jiminova sevření. Nabyl dojmu, že ho Taehyung celou tu dobu jen klame. „Je to teď trochu složitý, pohádali jsme se," zalhal, protože mu nechtěl přiznat svou životní prohru. Sice to nebylo definitivní, ale bolelo to.
„Taky o mně říkáš, že tě nenávidím, když se pohádáme?" zajímal se dál Jimin. Nelíbilo se mu, jak Hoseok o Taehyungovi mluví - a to šlo o Taeho, se kterým se sice sblížil, ale pořád to byl... prostě Taehyung.
„Ne, to ne. Nehádáme se nijak často, s tebou se moc hádat nedá." Hoseok si strčil volnou dlaň do kapsy bundy a trochu se do ní zachumlal. Zrána bylo chladno.
„S každým se dá hádat, Hobi. Proč takhle mluvíš? Co přesně se stalo?" povzdechl si blonďáček. Zatahal staršího za ruku, aby zatočili, protože to vypadalo, že Hobi by klidně pokračoval v cestě rovně.
„To je jedno," odbyl ho starší a dál si vykračoval po chodníku rychlým krokem. Cesta do studia naštěstí nebyla tak dlouhá, aby nemohl Jiminovým zvídavým otázkám rezistovat.
„Nic není jedno." Jimin se zastavil na kraji cesty. „Proč mi to prostě neřekneš? Ze zkušeností víš, že je to pak lepší," pobídl ho.
„Protože prostě ne," odvětil Hobi tvrdohlavě, nevěnoval Jiminovi ani jediný letmý pohled. Jediné, co naznačovalo, že není naštvaný, byl fakt, že se s ním stále držel za ruku.
„Fajn, jak myslíš," Jimin ho pustil, ruce si založil do kapes a spěšně se rozešel ke studiu, protože moc nestíhali a on nechtěl být ten, co přijde na zkoušku s Halsey pozdě.
„Fajn, jak myslíš," zopakoval po něm Hoseok nepěkným tónem. Takže už ani Jimina nezajímám? pomyslel si.
Jimin na Hobiho nechtěl tlačit. Do studia dorazil se starším v patách. Nebylo to zrovna příjemné, když se takhle ploužili pár kroků od sebe, ale Jimin věděl, že kdyby teď s Hobim mluvil, tak z něj tahá informace, a to by vedlo akorát tak k hádce. Hoseok teď další hádku nepotřeboval a ani jemu samotnému se do toho nechtělo.
Chodby už byly vylidněné. Všichni byli pravděpodobně v sále nebo v šatně. Jimin s Hoseokem tedy neotáleli a rychle tam zamířili také. Pozdravili pár jejich kolegů a také si pověsili bundy na háčky a převlékli se do pohodlného oblečení na tanec. Z tanečního sálu k nim doléhal Halseyin melodický hlas.
Hoseok už chtěl Jimina počastovat nějakou rýpavou poznámkou na to, jak s ní tráví moc času, ale nestihl to, protože on prostě odešel.
Jimin stál u stěny a přes zrcadlo Halsey pozoroval. Pohybovala se ladně, i když měla kroků mnohem míň než ostatní, protože přece jen její prací bylo zpívat, ne tančit. Na chvíli se mu s ní dokonce povedl navázat oční kontakt. Halsey se usmála, ale rychle pohled odvrátila jinam a dál se věnovala písničce. Když přestala hrát, se širokým úsměvem na rtech se rozešla za Jiminem, aby jej řádně přivítala. Také se necítila vyspaná. Bodejť, když šli spát kolem půlnoci po náročném dni trénování a poznávání města.
Mezitím se Hobi spolu s ostatními rutinně rozehříval. Nemohl z hlavy vyhnat špatné myšlenky na Taeho a ani žárlivost vůči Jiminovi. Nerad ho s ní viděl. Brala ho o čas. Nejspíš mu úplně zničí charakter. Ne, že by proti ní něco měl, ale kradla mu Jimina. Nemohl se přes ni přeci jen tak přenést nebo ji nebrat jako potenciální hrozbu. Všichni byli potenciální hrozba.
xxxxx
Jaký máte názor na Jimsey? A kdybyste byli na Jiminově místě, co byste dali Halsey za dárek (jako projev zájmu), aby byl originální, ale zároveň osobní?Přejeme pěkný den!💜💜✨ (konečně je dneska tepleji po té zimě... v říjnu o.o xd)
ČTEŠ
Meruňková kobliha | BTS FF ✓
FanfictionHobiho život s psychickou poruchou není vždy jednoduchý, ale s přítelem po svém boku jde všechno lépe. Jenže stačí jeden chybný krok vedle, jistoty se rozbijí a s nimi i všechno, na čem mu aspoň trochu záleží. _____ Zabouchl mu dveře před nosem a vy...