Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-LVIII-

Když Hoseok přišel domů, přivítal ho Yeontan. Po Taehyungovi nebylo ani stopy. Zkusil na něj volat, ale nedostalo se mu odpovědi. Nezdálo se mu, že by Tae odešel bez svého milovaného psíka, ale prozatím to neřešil - alespoň ho má teď pro sebe. Podrbal ho za ušima a hladil ho po jeho hebké srsti. Dřepěl v předsíni na zemi, oblečený ještě ve venkovním oblečení, jen bundu stihl odložit na věšák. Yeontan mu olizoval ruku a jemu to přišlo jako jediná pozitivní věc za tento den, pokud nepočítal zprávy od Jungkooka, které mu přišly kolem poledne. Nedíval se na ně, ani neodpověděl, ale i tak ho to trochu vyzvedlo z melancholie způsobené Jiminovým chováním a celým vesmírem, jenž se opět spikl proti němu.

Taehyung stál v koupelně, příliš zaujatý sám sebou, než aby si všiml, že jeho spolubydlící přišel domů. Pečlivě si upravoval make-up, kterého si nanesl víc než obvykle. Takové množství normálně používal jen na natáčení, kde si ho ani nedělal sám. Ve finále byl ale spokojený. Jeho oči vypadaly ještě větší díky dobře namalované lince a lehkým očním stínům. Cítil se skvěle, když se mohl namalovat, ale moc často to nedělal. U Seokjina si ale všiml hned, že si neláme hlavu s tím, co si kdo myslí. Toho muže snad bez make-upu ještě neviděl. Proč bych tedy nemohl i já dělat to, co chci? ptal se sám sebe.

Yeontana terapeutické mazlení po chvíli přestalo bavit a odhopkal do útrob bytu. Hobi se tedy zvedl a líným krokem šel do ložnice, aby se převlékl. Až tam zjistil, že je Tae celou dobu doma, jen ho královsky ignoruje.

„Tae?" ozval se Hobi udiveně, potlačovav nenápadné bodnutí u srdce. Volal na něj, ne?

„Sakra!" vyjekl Taehyung polekaně. Málem si u toho vypíchl oko, u kterého zrovna opravoval stín. Ještě něco potichu zanadával. To se nemohl Hoseok ohlásit, když přišel? Málem dostal infarkt. „Neslyšel jsem tě, hrozně jsi mě vyděsil," zasmál se rozpačitě.

„Aha," pověděl Hoseok a svlékl si béžovou mikinu, ve které mu začalo být teplo. Hodil ji na postel - na svou polovinu, aby Tae neřekl. Jeho rituály ho štvaly.

„Hned tě pustím, jen tu poklidím, jo?" Taehyung vzal do ruky hadru, kterou navlhčil vodou. Umyvadlo nastříkal dezinfekčním prostředkem, který mokrou látkou setřel. Setřel neviditelná smítka z vodovodní baterie, uložil svoji tašku s make-upem na správné místo v poličce, narovnal ručník na věšáku, a až pak koupelnu opustil.

Hobi přešel bez odpovědi ke skříni a šel se mezitím převléct. Šlo vidět, která část skříně byla čí - Taeho byla o něco větší, protože si dělal nárok na ramínka, na která věšel své košile. Hobi jich tolik neměl, vlastně mu byly nepohodlné, ale jednou za čas nějakou vzal Taemu, protože mu přišlo, že tak bude víc jako on.

Yeontan se zjevil ve dveřích, načež vyskočil na postel a zvesela se uvelebil na Hoseokově ještě vyhřáté mikině. Vypadal, že si ji náramně užívá a že na ní dokonce usne. Tannie byl líný pes.

„Někam se chystáš?" zeptal se Hobi Taeho, jakmile si všiml, že má namalované oči. Vypadal zatraceně dobře. Ale k čemu ti to je, když tě nechce? zašeptal hlásek v jeho hlavě. Dnešek byl náročný. Musel si vzít i sedativa.

„Do města. Jdu na večeři se Seokjinem. Vypadá to, že mi odpustil, šel jsem za ním dneska do cukrárny, povídali jsme si a pokusím se to vyžehlit jídlem. Jak vypadám?" zeptal se Tae se širokým úsměvem na rtech.

„Jako klaun," prohlásil Hobi nepravdivě a zamračil se. Samozřejmě, že jde se Seokjinem! Jde ho svést svými linkami, které si mimochodem namaloval jen párkrát a pokaždé to bylo k nějaké speciální příležitosti. Byla večeře se Seokjinem speciální?!